Ve vinném sklepě teď s napětím čekáme, jak se nám vyvinou vína roku 2017, chystáme lahvování červených vín roku 2016 a máme vcelku klid.
Nicméně na vinici se bez ustání pracuje. Provádí se řez révy vinné, činnost, kterou nelze (zatím) nijak zautomatizovat a jejíž včasné a kvalitní provedení je naproto zásadní pro sklizeň v dalším roce.
Podíváme se ve zkratce, jak se řez révy vinné provádí u nás. Pokračování textu Rok ve vinici – Díl první
Dnes vás opět pozvu do našeho sklepa za vinařským veteránem, starým dobrým odzrňovačem 😉 
Pokračování textu Exponáty z vinařského muzea II
Každé vinařství se v současné době rádo pochlubí svojí moderní technikou a technologiemi na šetrné zpracování hroznů, moštů, a vína. Na jejich stránkách naleznete krásně naleštěné nerezové tanky, čisté dřevěné sudy, pneumatický lis, filtry, mlýnkoodstopkovače, vše v nerezu, s řídícími jednotkami plnými tlačítek 🙂
Já vás ale dnes zvu do „vinařského muzea“. Jeho expozice je u nás ve sklepě, nepříliš oprašovaná a udržovaná, jak to tak s nepoužívanou technikou bývá.
Pro začátek vám ukáži zařízení, které byste zajisté všichni poznali. Jedná se o lis na hrozny, jak by odborníci přesněji řekli: horizontální šroubový lis. Pokračování textu Exponáty z vinařského muzea 🙂
Někdo říká, že ve víně je pravda a ukrývá se na dně 🙂 Nevím, zda lze najít ve víně pravdu, ale ukážu vám, co jsem našla na dně lahví, ke kterým jsem se v nedávné době dostala.
Hned na začátku ale uvedu na pravou míru pojem „na dně“. Vzhledem k tomu, že víno se povětšinou skladuje naležato, případné sedimenty v lahvi neuvidíte nutně na dně lahve, ale na její stěně, stejně jako to bylo u mého prvního vzorku, bílého Solarisu 2015.
Jsme v nejhektičtější části vinařova roku. Sklizeň se táhne již dva měsíce, jsou prodány hektolitry burčáku , ve vinařství kvasí vína všech barev, mladá vína jsou již připravena na nalahvování a na vinici čekají na sklizeň ty nejpozdnější (a přiznejme si i nejodolnější) hrozny. A u nás to je mimo jiné Rulandské modré.
Již jsme se seznámili s klasifikací vín podle cukernatosti vstupní suroviny, tedy hroznů (hroznového moštu). Tato klasifikace vzbuzuje v mnohých dojem, že čím vyšší cukernatost hroznů, tím kvalitnější víno. Určitě je to u mnoha vín pravda, ale není to pravidlo.
Už jsem se zmínila o zatřizování vín, kterým musí projít každé víno, které chce mít vinař označeno jako jakostní, či víno s přívlastkem. A zde je onen zakopaný pes očekávané kvality. Pokračování textu Lze vyčíst kvalitu vína z etikety?
Jak už víme, v bobulích révy vinné najdeme dva základní cukry, fruktózu a glukózu. Při kvašení se díky kvasinkám cukr přeměňuje na alkohol a vzniká navíc oxid uhličitý (jehož přítomnost jasně cítíte v burčáku, v hotovém vínu už byste ho najít neměli) a teplo (o nádobu s kvasícím moštem byste si krásně zahřáli ruce 🙂 ). Podle možností a potřeb vinaře, podle kvality hroznů a podle podmínek při výrobě může ve výsledném víně zůstat různé množství cukru, případně žádný.
Podle toho, kolik cukru bylo při sklizni v hroznech (resp. moštu), může vinař označit svoje vína přívlastkem – kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí. Toto označení na etiketě není povinné.
Povinným údajem oproti tomu je obsah cukru ve finálním víně. Tento obsah se nicméně neuvádí v gramech cukru na litr vína, ale pomocí pojmů suché, polosuché, polosladké a sladké. Pokračování textu Jak sladké víno si kupuji?
Vloni jsme na zářijových gastronomických slavnostech prodávali burčák. Češi nadšeně popíjeli, cizinci se vyptávali a po ochutnání nadšeně popíjeli 🙂 Byla jsem ale překvapena, kolik Čechů se zaposlouchalo do výkladu o tom, co to je burčák, jak ho skladovat, jak dlouho vydrží a kolik je v něm alkoholu.
Předně: Burčák je označení pro částečně zkvašený hroznový mošt, který je vyroben z hroznů z České republiky. Pokud vinař hrozny doveze ze zahraničí, nemůže označení burčák použít. To je jeden z důvodů proč se v srpnu setkáte s částečně zkvašeným hroznovým moštem, ale s burčákem výrazně méně – hrozny na burčák totiž v dostatečném množství v ČR ještě nedozrály 🙂 Pokračování textu Už je tu zas burčáku čas 🙂
V poslední době se mi zadařilo projít pár vinoték a shodou okolností se u mne sešlo několik lahví ryzlinku rýnského. Mladší, starší, suché i se zbytkovým cukrem, Čechy, Morava. A protože mám kamaráda, který rýňáky rád a další kamarády, se kterými zkrátka rádi posedíme, nabídla jsem jim „degustaci“ ryzlinků rýnských 🙂 Mimo jiné, abych jim předvedla, jak různě může Ryzlink chutnat, aby si ujasnili, zda jim vlastně vůbec chutná a pokud ano, tak jakému stylu dají přednost. Pokračování textu Přátelská ochutnávka Ryzlinku rýnského
Je to skoro rok, co jsem se zmínila o „užitečnosti“ uvedení šarže vína na etiketě. Dnes se podíváme na číslo šarže ještě jednou a podrobněji a k tomu přidáme odtajnění druhého alfanumerického kódu 😉 , který na většině etiket najdete. Pokračování textu Záhadná čísla na etiketě
