Hned na úvod je třeba říci, že následující článek se vztahuje na vína vyrobená v ČR, ne na vína dovezená. Jinými slovy, budeme se bavit o vinařských produktech, na které se vztahuje Zákon č.321/2004 Sb. o vinařství a vinohradnictví.

Na etiketě se objevují údaje povinné a nepovinné. Dnes se budeme zabývat těmi nepovinnými.

Jakkoli hovoříme o údajích nepovinných, jsou definovány podmínky, za jakých mohou být na etiketě uvedeny.
ročník sklizně – lze uvést pouze v případě, že min. 85% hroznů bylo sklizeno v dotyčném roce,
odrůda – lze uvést pokud min. 85% hroznů bylo deklarované odrůdy,
uvedení odrůd v případě cuvée – pokud se vinař rozhodne uvést údaje o odrůdách, potom je nutno uvést všechny odrůdy (tedy celkem 100%), stejně velkým písmem a sestupně podle obsahu.

Pokud tedy na etiketě nenajdete ročník, může se jednat o meziročníkové cuvée, v případě že nebude uvedena odrůda, bude se asi opět jednat o kupáž, tentokrát různých odrůd. Ani jedno neznamená, že se bude jednat o víno podřadné, umění kupáže je podle některých to největší vinařské mistrovství 🙂 A stejně tak to neznamená, že opravdu o cuvée půjde, jak je uvedeno výše, údaj o odrůdě a ročníku je povolený, nikoli povinný. Naopak pokud je uvedena odrůda a rok, neznamená to, že vinař nevyladil víno do dokonalosti přidáním jiné odrůdy či ročníku.

Dále lze na etiketě uvést informace o výrobních metodách.

Víno lze označit slovem „barrique“, pokud víno zrálo nejméně 3 měsíce v dubovém sudu o objemu větším než 210 litrů a menším než 250 litrů, který nebyl používán pro výrobu vína déle než 36 měsíců. Toto označení lze doplnit údajem o době zrání vína v měsících nebo rocích.

Pokud víno zrálo v dřevěném sudu alespoň šest měsíců, lze bez ohledu na typ sudu a jeho stáří označit víno „zrálo v sudu“.

Pojem „claret“, „clairet“ nebo „klaret“ lze užít pokud se jedná o bílé víno vyrobené z modrých vinných hroznů bez nakvášení.

Jako „růžák“ nebo „ryšák“ lze označit víno, pokud bylo vyrobeno ze směsi vinných hroznů nebo hroznového moštu z bílých, případně červených, a modrých vinných hroznů. Nejedná se tedy o mísení červených a bílých vín!

Pojem „růžové“, „rose“ nebo „rosé“ je určeno pro vína, která byla technologicky vyrobena jako růžová (tedy z modrých či červených hroznů s krátkou macerací na slupkách). Pokud by vinař smísil červené a bílé víno, může napsat, že se jedná o růžové víno pouze v případě vína bez původu (dříve stolní víno). U vín jakostních, jakostních s přívlastkem a zemských lze použít výraz „růžové“, „rose“ nebo „rosé“, pouze pokud bylo vyrobeno přímo jako růžové. Aby tedy bylo jasno, lze vyrobit barevně růžové víno mísením bílého a červeného, ale nelze ho jako růžové označit.

Pokud je víno uváděno do oběhu nejméně 3 roky po roku sklizně, lze použít na etiketě „archivní víno“.

Na druhou stranu „mladé víno“ je víno nabízené ke spotřebě konečnému spotřebiteli nejpozději do konce kalendářního roku, ve kterém proběhla sklizeň vinných hroznů použitých k výrobě tohoto vína. Nemělo by se vám tedy stát, že si v březnu koupíte mladé víno.

Pokud na lahvi naleznete „první sklizeň“, „panenská sklizeň“ nebo „panenské víno“, potom víno pochází z první sklizně dané vinice. Většinou se jedná o sklizeň třetí rok po výsadbě, ale lze tak označit i sklizeň z druhého roku (pokud nějaká je :D). Vždy ale platí, že z jedné výsadby může být jen jedna panenská sklizeň 🙂

Aby mohl vinař legálně napsat, že víno „zrálo na kvasnicích“ nebo bylo „školeno na kvasnicích“, „krášleno na kvasnicích“ nebo „sur lie“, musí víno při výrobě ponechat na kvasnicích po dobu nejméně 6 měsíců.

Jak vidno, pravidel je mnoho a není zcela jednoduché je naplnit. Mnoho vinařů tedy využívá i možnost popsat svá vína na etiketě „svými slovy“. Mohou popsat způsob výroby vína, smyslové vlastnosti vína, jeho historii, případně historii vinaře či vinařství a podmínky za jakých víno vznikalo. Je třeba ale dbát na to, aby spotřebitel nebyl uveden v omyl! Můžeme tedy najít na etiketě, že „víno zrálo 3 měsíce na kvasnicích“, „nefiltrováno“, „z vinice vysazené roku 1975“ atp.