Archiv pro štítek: bílé odrůdy

Není ryzlink jako ryzlink :-)

Poslední předprázdninová degustace ve Vínografu patřila ryzlinkům – a sice ryzlinku vlašskému a ryzlinku rýnskému lingu. Možná vás překvapí, že tyto dvě odrůdy nemají kromě části jména vlastně nic společného.

Název vlašského ryzlinku v sobě nese pojem „welsch“ = „cizí“ (ze starogermánského označení pro Římany a porománštěné Kelty) a vymezuje se tak oproti slavnějšímu ryzlinku rýnskému. Jeho původ je dodnes nejasný, spekuluje se o Chorvatsku nebo Podunají, některé hypotézy hovoří o Itálii a dokonce i Champagni. Faktem zůstává, že odrůda je typická po střední a jihovýchodní Evropu a patří k nejpěstovanějším odrůdám v Chorvatsku (Graševina), Maďarsku (Olaszrizling), Rakousku (Welschriesling), na Slovensku i u nás. Vyskytuje se také na severu Itálie (Riesling italico). V ČR se pěstuje přibližně na 1250 ha plochy a má výborné terroirové podmínky – je nosnou odrůdou VOC Pálava.

Vlašský ryzlink mívá žlutozelenou barvu, u mladých vín převažují ovocné tóny jablka a citrusů, později se objevuje i vůně lučního kvítí (kopretiny, petrklíče). Ve zralejších vínech pak můžeme rozeznat tóny pomerančové kůry, rozinek a medu. Vína jsou středně plná, s vyšší kyselinkou a celkově velmi dobře pitelná.

O ryzlinku rýnském měla na podzim moc pěkný příspěvek Dáša – jedná se o odrůdu velmi rozmanitou a stukturovanou, často se jí říká „královská“. Vína v sobě skrývají spoustu nuancí od ovoce až po tóny petroleje, typický charakter jí propůjčuje ušlechtilá plíseň bortrytis cinerea. Vína jsou díky vyššímu obsahu kyselin velmi vhodná k archivaci. Pochází z německé oblasti Rheingau a v Německu je i nejpěstovanější odrůdou.

Ochutnávka byla velmi rozmanitá a představila několik různých stylů – začali jsme ryzlinky vlašskými…

Vínograf, Ryzlink vlašský (CZ), 2017 – welcome drink víno vyrobené speciálně pro Vínograf pochází z Mikrosvínu. Počáteční limetková vůně přechází do tónů tropického ovoce. V chuti mirabelky a přezrálé meruňky, víno je jiskrné a velmi svěží. Ideální volba pro letní odpoledne k povídání s kamarádkou

Kasnyik, Rizlink vlašský “Malý strapec” (SK), 2015 – vlašský ryzlink obecně lépe dozrává v malých hroznech a toto víno je toho skvělým příkladem. Voní po medovém nektaru a zralých meruňkách, v chuti objevíte medový meloun a tropické ovoce s mandarinkovým závěrem. Víno nazrávalo v malém sudu a díky teplému ročníku má méně výraznou kyselinku

Michlovský, Ryzlink vlašský VOC (CZ), 2013 – typický představitel odrůdy a pálavského terroir. Ve vůni zpočátku lehce zastřené aroma lípy a sena, chuť lehce minerální s tóny meruněk a lehounkou hořčinkou. Lehké, vyvážené a líbivé víno, příjemné a nekomplikované. Učebicový příklad aromatického profilu vlašáku ze studeného ročníku

Schiefer U., Weisser Schiefer (AT), 2017 – rakouský vzorek vonící po seně a sušeném lučním kvítí. V chuti pak překvapivě zemité s lehkým náznakem tropického ovoce. Jedná se o velmi netypického představitele odrůdy, spíše v burgundském stylu. Zrání na sudu mu propůjčilo popelovo-dřevěný závěr. Víno má lehce reduktivní charakter a celkově bych si jej troufla označit jako vlašák “pro pokročilé”

Přechod k rýnským ryzlinkům jsem zahájili ve velkém stylu testováním německých “velkých vín” (Grosses Gewächs) …

Flick, Wickerer Nonnberg GG ”Vier Morgen”, Rheingau (DE), 2015 – na nose výrazné petrolejové tóny, lehce perlivé, v chuti marcipán a zralé tropické ovoce. Víno je plné, kulaté, oproti opulentní vůni ale svěží a krásně pitelné

Paulinshof, Brauneberger Kammer GG, Mosel (DE), 2016 – vůně podstatně jemnější než u předchozího vzorku, dotyk petroleje jen jemný, dokreslený citrusy, meruňky a hruškami, v chuti velmi svěží. Vína z Mosely mají tradičně vyšší kyselinku a nejinak tomu bylo i v tomto případě

Schaefer, Dürkheimer Michelsberg GG, Pfalz (DE), 2015 – ve vůni je ještě jemnější než předchozí vzorek, dotek petroleje je jen nepatrný, převládají květiny a ovoce. Chuť je jemná, svěží, o letních broskvích. Za mě ideální partner chřestu

St.Anthony, Riesling Orbel GG, (DE) 2015 – zpočátku zastřená jemná citrusová vůně, citrusy dominují i v chuti. Svěží a krásně pitelné víno

Muthentaler, Riesling Viesslinger Stern (AT), 2013 – vůně oblá lehce květinová, v chuti patrná mineralita a citrusy. Typický představitel Wachau a chladnějšího ročníku. Vyzrával na akátových sudech. Krásné elegantní víno

Weinbach, Riesling (FR), 2016 – představitel alsaského stylu s mineralitou a citrusovým aroma. Víno je viskózní, plné, robustnější, patrný sud a mírně vyšší alkohol

Závěr večera pak patřil 2 netypickým lahůdkám – ryzlinkům v oranžové a ledové variantě…

Busch, Riesling Orange, (DE), 2015 – toto netradiční pojetí ryzlinku má ve vůni křížaly a mandle s lehkým podtónem kvasinek. Chutná zpočátku lehce zemitě a později přechází nečekaně do citrusů. Bez ohledu k až nekritické slabosti pro oranžová vína a tohoto vinaře mi stejně nezbývá než dát palec nahoru – za mě krásně čistý a hodně povedený kousek

Mikros, Ryzlink vlašský ledové Daniel, (CZ), 2001 – rok 2001 patřil vinařsky k jedním z nejhorších, byl studený a deštivý, nicméně toto ledové víno se velmi zdařilo. Je krásně aromatické, ale díky vyšší kyselince vyvážené a neunaví patro. Přestože sladká vína nevyhledávám a pokud si je dám, volím nevlastenecky variantu výběru z cibéb (TBA -Trockenbeerenauslese) od Neziderského jezera, toto víno jsem velmi ráda vzala “na milost”

Léto je v plném proudu, a tak si jej užijte třeba právě s ryzlinkem. A nezapomeňte – není ryzlink jako ryzlink 😉

S Klárou o bílých burgundských odrůdách

Po tématické degustaci Pinot noir (reportáž z ní si můžete přečíst zde) jsme se tentokrát ve Vínografu sešli nad bílými burgundskými odrůdami. Nejběžnějšími zástupci této skupiny u nás jsou Rulandské bílé a Rulandské šedé spolu s Chardonnay, k těm méně známým patří například Aligoté, Melon de Bourgogne, Auxerrois a Romorantin.

Kvůli nevyřešenému sporu Francie s ČSSR koncem 70.let o neoprávněném užívání názvu „Burgundské“ pro naše vína došlo ke změně označování na „Rulandské“. Jméno bylo převzato z Německého názvu vzniknuvšího na počest obchodníka Johanna Seger Rulanda, který se zasloužil o rozšíření odrůdy Pinot gris v okolí německého Špýru. Historicky se v českých zemích používalo také označení Roučí bílé. Pokračování textu S Klárou o bílých burgundských odrůdách

Seznamte se s Ryzlinkem rýnským

Odkud odrůda Ryzlink pochází? Ryzlink rýnský (“RR”) je bílá aromatická odrůda pocházející z Německa. Jak již její název napovídá, daří se jí tam podél řeky Rýn, ale i podél řeky Mosela.

Jaký má RR charakter? Díky své mnohostrannosti jsou z Ryzlinku vyráběna vynikající vína tichá i šumivá, suchá i sladká. Ryzlink dobře odráží charakter místa, kde se pěstuje a daří se mu spíše v chladnějších vinařských oblastech. U Ryzlinku se chuť i aroma vyvíjí od limetky a citrusu v chladnějších oblastech, přes grapefruit až k ananasu nebo zralým meruňkám či nektarinkám v oblastech teplejších. To všechno za současného zachování vysoké a pro RR charakteristické a osvěžující kyselinky. Na nose zejména u německých, ale i australských Ryzlinků, může být patrné aroma vosku či petroleje, které je při vyzrávání charakteristické právě pro tuto odrůdu. Pokračování textu Seznamte se s Ryzlinkem rýnským

Tak trochu jiná degustace – Porta Bohemica

Před několika týdny jsem se zde vyznávala z obdivu k vínu z odrůdy Müller Thurgau vinařství Porta Bohemica a proto mě velmi potěšila pozvánka na poněkud netradičně pojatou ochutnávku širšího sortimentu, kterou pořádal vršovický Fajnšmekr.

Poměrně nedávno (2010) vzniklé vinařství Porta Bohemica z Velkých Žernosek se zaměřuje na suchá přírodně kvašená vína. Hrozny jsou pěstovány na směsi vulkanického a opukového podloží, jsou minimálně ošetřovány a sklízí se ručně. Rmut leží několik dní na slupkách a získaný mošt je spontánně kvašen. Víno přes zimu zraje bez dalšího zásahu ve sklepě v dubových sudech a nerezových nádobách.

Hlavní odrůdou je Müller-Thurgau, dále pak Veltlínské červené rané, Tramín červený, Ryzlink rýnský, Svatovavřinecké a Pinot Noir. Všechna vína v sobě nesou výrazný terroir.

Degustaci otevíraly „bubliny“ Pat@Mat 2016 (50/50 cuvée Chardonnay a Pinot Noir) a hned od začátku nenechaly nikoho na pochybách, že tento večer bude „všechno jinak“. Víno vonělo výrazně po zralých meruňkách, bylo svěží, poměrně divoké a stále zrající, s patrným, ale nerušivým zbytkovým cukrem a lehkou chlebovinkou. Vinař Aleš Svatoš původně špatně odhadl tlak v lahvích a několik mu jich ve sklepě vybuchlo, takže bylo potřeba celou šarži přelahvovat.

Následoval průřez mou oblíbenou Müllerkou – porovnání vína vyrobeného 3 různými způsoby. Müller Thriller 2017 byl pokusně nalahvován s kalem, v nose mineralita, provensálské bylinky a posečená tráva, v chuti překvapivě lehké. O týden později byly sklizeny hrozny pro Müller Thurgau 2017 tank č.2 – víno lahvované po sedimentaci, nesířené. Oproti předchozímu vzorku o poznání „kultivovanější“, ve vůni i chuti s patrnými tóny zimolezu. Trojici vzorků završil Müller Thurgau 2017 dubový sud – harmonické a plné víno zrající 3 měsíce v použitém sudu. Na nose jemné květinové tóny a lehký dotek vanilky, v ústech pak výrazněji bezinky. Jsem zvědavá, kam se vína ještě posunou.

Naprostým objevem večera pro mě bylo Veltlínské červené rané 2016. Vína z této odrůdy mám zařazena spíše v kategorii „náborovek“ – jednodušší a aromatická, určena k rychlé spotřebě. Toto bylo naopak ve vůni minerální, v chuti tóny medového perníku, sušenek speculatius a lékořice. Víno mělo vyšší viskozitu a alkohol. Podle vinaře je pěstování této odrůdy na čediči neobvyklé a víno musí vyzrát a ustálit aby získalo svoji kořenitost.

Jediný oranžový vzorek Tramin Orange 2016 – překvapil ve vůni dominantním buketem růže; v chuti květiny vystřídal dotek mandlí a čaje s lehkou hořčinkou v koncovce.

Závěr večera patřil červenému  (Pinot Noir, St.Laurent)  a diskuzi s vinařem. Tato a doprovodné ochutnávání kamenů z podloží mě pohltily natolik, že jsem si k vínům nestačila udělat žádné poznámky.

Každopádně se jednalo o velmi vydařenou a akci v příjmené společnosti. Na všech vínech je patrné, že vinař dělá svou práci poctivě a srdcem.

A protože by bylo škoda se k nim nevrátit a neprozkoumat podrobněji jejich další vývoj, těšíme se na tradiční červnový redakční výlet tentokrát do Velkých Žernosek. A určitě dojde i na ta červená 🙂

Seznamte se – Sauvignon Blanc

Odkud odrůda Sauvignon Blanc pochází? Sauvignon Blanc (dále SB) je bílá aromatická odrůda, která pochází z francouzské oblasti Loira, je potomkem odrůdy Savagnin Blanc, sourozencem Chenin Blanc a rodičem Cabernetu Sauvignon. 😀

Jaký má SB charakter? SB poznáme podle typického aroma. V závislosti na klima regionu, kde vyrůstá, se jeho chuť a aroma vyvíjí od čerstvě posekané trávy a zelených paprik, přes angrešt po bezinkový květ a mučenku. SB je obvykle suché, velmi osvěžující víno s vysokou kyselinkou a nižším až středním tělem. Většinou nevyzrává na sudu. Pokračování textu Seznamte se – Sauvignon Blanc

Chudák „Müllerka“

Začalo to v roce 1882 v německém Geisenheimu, odkud si profesor Hermann Müller během svého působení ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu odvezl 150 semenáčků vinné révy, aby se jeden z nich po devíti letech šlechtění stal základem nové odrůdy – známé u nás pod jménem Müller Thurgau. Jedná se o nejstaršího novošlechtěnce révy vinné a jeho název vzniknul spojením profesorova příjmení a jeho rodného švýcarského kantonu Thurgau. Pokračování textu Chudák „Müllerka“