V následujícím dvoudílném průvodci se podíváme blíže na další typ dolihovaného vína, na portské. Portské každý zná, je to sladké dolihované víno nejběžněji červené barvy. Vzniku portského vína pomohli v průběhu 18. století zejména Britové, kteří si z Portugalska dováželi červená vína lodí. Víno se však cestou kazilo, a proto do něj začali přidávat před cestou brandy a později ji začali dokonce přidávat do vína ještě během jeho fermentace. Asi tak nějak vzniklo sladké portské víno 🙂 . Nynější značky portského: Croft, Warre, Taylor a další, vznikly z původních britských lodních přepravců sídlících v ústí řeky Douro a existují dodnes.
Hrozny pro portské se pěstují na obou březích řeky Douro. Čím více proti proudu do vnitrozemí se vydáme, tím je zde klima sušší a více horké. Vinice jsou situovány na velmi strmých svazích a réva se pěstuje na úzkých těžko dostupných terasovitých vinicích, které není možno obdělávat stroji.
Portské se vyrábí z původních portugalských odrůd. Mezi nejvýznamnější modré odrůdy patří následujících pět: Touriga Franca, Tinta Roriz (ve Španělsku známá jako Tempranillo), Tinta Barroca, Touriga Nacional a Tinto Cao. Zpracování hroznů probíhá ve velkých, relativně mělkých nádobách. Hrozny se v nich tradičně drtí bosýma nohama, aby se z nich v co nejkratší době a v dostatečném množství vyextrahovala barva a taniny. Šlapání hroznů trvá nepřetržitě dva až tři dny, a tak se čas krátí hudbou a tancem (video – šlapání hroznů v Quinta do Vesuvio i s tanečky 🙂 ). Následně víno krátce fermentuje, než dosáhne přibližně 7 obj. % alkoholu a zůstane v něm požadovaná míra sladkosti. Poté je fermentace zastavena přidáním brandy o síle 77 obj. % alkoholu. Poslední roky jsou tyto tradiční výrobní techniky pomalu nahrazovány moderními technologiemi. Šlapání nohama však zůstává dobrým standardem pro výrobu prémiového portského vína. Ve finále portské obsahuje průměrně 20 obj. % alkoholu.
Portská vína se dělí na dvě základní, byť celkem široké kategorie, které se vzájemně liší způsobem vyzrávání. Na portská vína, která vyzrávají pouze v sudu a portská vína, která vyzrávají v lahvi. Portské, které vyzrává ve velkých sudech, je lahvováno již připravené ke konzumaci a v lahvi se již dále nevyvíjí. Poznáme ho jednoduše podle uzávěru lahve, neboť nemá klasickou celokorkovou zátku, ale zátku částečně korkovou. Portská vína jsou směsi vín z několika ročníků a vinic. Portské víno určené pro zrání v lahvi (například Vintage neboli ročníkové), zraje též krátkou dobu v sudu a poté je lahvováno bez filtrace. Tato portská vína následně pokračují ve vyzrávání v lahvi a potřebují k tomu i několik desítek let než dosáhnou plné zralosti.
Příště se podíváme na jednotlivé kategorie těchto vín.
-dag-
Dobrý den, velmi pěkný článek. Portské víno s přítelkyní milujeme, společně s vínem Kagor. Chci se zeptat, našel jsem i článek http://cestazavinem.cz/portske-vino-vyroba-historie-charakteristika-druhy/, je tam psáno o historii, že bylo přidávábo brandy. Je na tom něco pravda?
Dobrý den,
ano, je to tak, portské víno se fortifikuje destilátem z vinných hroznů čili brandy o síle 77 % alkoholu. Brandy je obecný název pro ovocné destiláty, je to skupina zahrnující např. Cognac, Pisco, Grappu, Calvados a další. V případě portského vína je používána mladá čirá brandy z hroznů.