Před časem se mě jedna známá u skleničky zeptala, co si má vlastně představit pod pojmem „pozdní sběr“.

Označení pozdní sběr pochází z tzv. germánského systému klasifikace vín, ve kterém je směrodatným kritériem cukernatost hroznů. Je vyjádřením obsahu cukru v bobulích (hroznové šťávě) a je rozhodující pro určení data sklizně podle plánovaného budoucího zatřídění vína.

Na základě cukernatosti (ve stupních normalizovaného moštoměru °NM, přičemž 1°NM odpovídá 1 kilogramu cukru v hektolitru moštu) se pak vína dále dělí na:

• Stolní: 11°

• Zemské: 14°

• Jakostní: 15°

• S přívlastkem – kabinetní: 19°

• S přívlastkem – pozdní sběr: 21°

• S přívlastkem – výběr z hroznů: 24°

• S přívlastkem – výběr z bobulí: 27°

• S přívlastkem – výběr z cibéb: 32°

V našem konkrétním případě to tedy znamená, že víno označené jako pozdní sběr bylo vyrobeno z hroznů obsahujících v den sklizně minimálně 21 kilogramů cukru v hektolitru hroznové šťávy (neboli 210g cukru v jednom litru).

Čím vyšší místo v klasifikačním žebříčku danému vínu náleží, tím „líbivější“ chuť se dá předpokládat. Vyšší zbytkový cukr v kombinaci s tradičně přítomnou kyselinkou propůjčuje vínu plnější aroma a kulatost v chuti. Pokud tedy na otázku obsluhy jaké víno si dáte, odpovídáte „něco spíš sladšího“, s pozdním sběrem nebo výběrem z hroznů nesáhnete vedle.

-luc-