Běží holky k Táboru…

Ač je to k nevíře, náš blog existuje již skoro dva roky a protože to myslíme vážně, bylo třeba udělat workshop a teambuilding a brainstorming a vůbec se nějak závažně projevit 🙂 😉
oranzada

A jelikož jako správné holky ve víně sledujeme vinné trendy a novinky a místa, kde se dají ochutnat zajímavá vína, vybraly jsme si za místo našeho workshopu penzion s vinným barem Thir v Táboře.

Poslední červnový víkend jsme vyrazily vlakem směr Tábor. Bez jakéhokoli zaváhání jsme našly penzion Thir v centru města a ubytovaly se.

Hlad a chuť na místní vinné speciality nás rychle nahnaly do baru, kde byl workshop oficiálně započat přípitkem roudnickou Fratavou frizzante. Následovala ochutnávka skoro celého menu Thiru a mnoha vín po skleničce. Nebudu zabíhat do detailů, ale jen pro představu a nalákání do Tábora prozradím, že jsme pily (mimo jiné) Riesling Drache 2016 z Pfalz z vinařství von Winning, Silvaner Trocken z Franken vinařství Volker, řada Vater & Sohn, Albu Rosales (tramín červený, oranžové víno) z vinařství Dlúhé Grefty Mutěnice. Posledně jmenované víno  se skvěle snoubilo s domácím meruňkovým cheescakem 🙂

Po výborné večeři a vínech nutná procházka po večerním Táboře. A jedno překvapení za druhým 🙂 Na náměstí jakási večerní dance party. Příjemná latinsko-americká hudba, moderátorka předříkává kroky. Pohoda. Dášu to sice poněkud vyděsilo, ale já s Lucií jsme neodolaly a zatančily si. A jak nám to šlo!! 😀
rumunsko
Procházely jsme večerními uličkami  Tábora a při návratu jsme míjely nenápadný, na první pohled možná až důvěru nebudící obchůdek „Rumunsko v láhvi“. A ona to malá vinotéka. No, rumunská vína až tak neznáme, sama země původu nebudí důvěru, navíc ve vinotéce tři starší pánové u skleniček, my venku tři mladé (krásné?) holky… Ale vinařská touha objevovat, znalosti Dáši o rumunských vínech a síla trojice nám dovolila vejít. A neprohloupily jsme 🙂

Pánové se ukazují gentlemany, jeden z nich je napůl Rumun žijící v Salzburku, který do vinotéky zašel poprvé v životě a v Táboře je za obchodem 🙂 Majitel vinotéky znalý věci a milující rumunské hory a víno… Díky Dáše a Lucii víme, co si objednat, chceme ochutnat typické rumunské odrůdy. A majitel neváhá otevírat na skleničku nové lahve. A udělal nám průřez rumunskými víny.

První jsme ochutnaly Prahova Valley reserve Feteasca alba od Cramele Halewood, víno svýraznou voskovou vůní, v chuti svěží, hladké. Jako růžové jsme měly Nomad syrah roze od Aurelia Visinescu. I zde vosková vůně, ale již mnohem méně výrazná. Růžové spíš drsnější, za mne trochu do oranžového stylu, příjemně pitelné. Z červených vín nám byla nabídnuta Feteasca Neagra od Recas Castel Huniade. Jemné červené, harmonické, hladké, žádná divočina. A protože jsme byly zvědavé dál, bylo nám nalito ještě cuvée Feteasca regal + Sauvignon blanc Legendary (Estate series) – výrobce Cramele Recas. Nakonec jsme neodolaly a opravdu jen olízly sladké červené víno Dacia Cabernet Sauvignon (noble late harvest – sweet) opět od Cramele Recas. Jak si všechny myslíme, že červené by nemělo být sladké, zde jsme nelitovaly. Víno i přes vysoký cukr velmi harmonické, hladké, cukr zakomponován, celkově působilo víno lehce a vyváženě. Pro milovníky „sladkých“ červených jednoznačná volba 🙂
Na penzion jsme si potom odnášely “Glia” Babeasca Neagra od Senator Prodimpex.

pracovnaA v sobotu nás čekala už práce. Po fajn snídani jsme se vydaly do parku pod hradbami, rozložily si kancelář a pracovaly. Pilovaly koncept webu, chrlily nápady, hledaly samy sebe i naše čtenářky, vymýšlely kam dál a výš a hloub 🙂

Při práci vytráví a tak jsme se vydaly za gurmánským zážitkem do restaurace Goldie hotelu Nautilus. Vynikající polední menu, na jehož konci na nás čekala neskutečná, lehká, ale chuťově bohatá, slovy nepopsatelná borůvková pěna s pusinkou. Hmmmmm.
pena
Krátká procházka a opět práce v parku. Naše medailonky a nové úvodní slovo pro web. Zjišťujeme, že není lehké samu sebe popsat 🙂 Chceme být popsány vtipně, pravdivě, sebevědomě, ale ne nafoukaně 🙂 Snad se to povedlo.

Večer se v Thiru slavily narozeniny baru, kam se nám bohužel nepodařilo dostat na večeři. Objednaná místa v Sezoně jsme nemohly využít, protože jim bohužel odpoledne odešel konvektomat, tedy nemohli vařit 🙁 Náhradní večeře v Obýváku byla lehká a chutná, nicméně víno nás neoslovilo 🙁 Abychom si spravily chuť, zastavily jsme se opět v Goldie. Na začátek sklenka svěžího Prosecca a nakonec lahev Soave.

gruzieV Thiru mezitím skončila večeře a vinný bar se otevřel pro všechny. A protože nám chutnají vína různých stylů, zašly jsme na (nejednu) skleničku lehce alternativních vín. Na začátek Pet-nat od Marada a sklenička skvělého grower Champagne, kterážto vína nám prezentoval sám Dragan Bogdanovič 🙂 Další sommeliérkou večera se pro nás stala Salome K. Mladá žena (no dobře, holka), Gruzinka žijící v ČR, která dováží ze své domoviny vína vyrobená tradiční metodou v kvevri. My jsme ochutnaly dvě vína: Rkatsiteli limited 2014 od Tchotiashvili a Kisi 2015 od Dakishvili. Za mne vína překvapivě jemná, hladká, ale svěží, takové oranžové jsem ještě nepila 🙂

A pak nezbývalo než jít spát, ráno se probudit, nasnídat, zabalit a zamávat Táboru. Plány s blogem máme, doufáme, že je naplníme a že nám bude spolu dobře.

Za tým Víno pro holky sepsala Pavlína

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ukažte nám svoji lidskou tvář :) *