V poslední době se mi zadařilo projít pár vinoték a shodou okolností se u mne sešlo několik lahví ryzlinku rýnského. Mladší, starší, suché i se zbytkovým cukrem, Čechy, Morava. A protože mám kamaráda, který rýňáky rád a další kamarády, se kterými zkrátka rádi posedíme, nabídla jsem jim „degustaci“ ryzlinků rýnských 🙂 Mimo jiné, abych jim předvedla, jak různě může Ryzlink chutnat, aby si ujasnili, zda jim vlastně vůbec chutná a pokud ano, tak jakému stylu dají přednost.
Nachladit jsem dala tyto vzorky:
RR 2016, Vinné sklepy Kutná Hora, suché, kabinetní
RR 2015, Vilém Kraus Mělník, suché, české zemské (podle uvedené cukernatosti pozdní sběr)
RR 2014, Ampelos Vrbovec, suché, pozdní sběr
RR 2012, Bettina Lobkowicz Mělník, suché, pozdní sběr
RR 2013, Galant Mikulov, polosuché, pozdní sběr
RR 2015, Školní statek Mělník, polosladké, pozdní sběr (z jakého důvodu jsem si zrovna tuto lahev nevyfotila, to fakt netuším 🙁 )
RR 2009, Galant Mikulov, polosladké, pozdní sběr
RR 2005, Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice n.L., polosuché, botrytický výběr z hroznů
Ochutnávali jsme postupně a dopíjeli až nakonec, jak se při správné degustaci má. Jen odlévání jsme vynechali 🙂
A teď již k vínům. Spíše krátce a doufám, že výstižně 🙂
Pro začátek byly připraveny mladé svěží ryzlinky z Čech. Očekávala jsem slušnou kyselinku, citrusy, spíš lehčí vína k letnímu osvěžení.
Jako první šel na řadu RR 2016 z Vinných sklepů Kutná Hora. Jedná se o víno z mladých výsadeb. Vinařství teprve druhý rok dělá RR jako samostatnou šarži a poměrně si ho cení. Víno s poctivou kyselinkou, lehké, svěží, s velmi nízkou barvou, v dochuti spíš kratší. Nevím, co s ním udělá archivace, ale v současné době velmi hezké letní pití.
Jako druhý nastoupil RR 2015 od Viléma Krause z Mělníka. Ryzlinky z Mělníka jsou vyhlášené, tento byl lehce zavřený, s vůni citrusů a na můj vkus poněkud ostrá kyselina.
Z šesti účastníků degustace vyhrál v této kategorii u pěti RR z Kutné Hory a jedna dáma dala přednost Krausovi 🙂
Následovala vína suchá, ale již starší. Zde jsem si slibovala nazrálejší tóny, trocha petroleje, který je pro Ryzlinky typický.
Petrolejových tónů jsme se dočkali hned u RR 2012 od Bettiny Lobkowicz. Vysoká citronová barva, víno hodně viskozní, nicméně v chuti nás nenadchlo. Byl to bohužel jediný ze dvou vzorků, který se ten večer nevypil a další den byl bohužel ještě horší. Nemohu říct, že by víno mělo nějakou vadu, ale prostě nám nesedlo 🙁
Naproti tomu RR 2014 z Moravy, od Ampelosu, byl přijat s velkým nadšením. Víno je sice suché, ale má 5g/l cukru, což samozřejmě dělá svoje. U RR mi cukr nevadí a zde byl ku prospěchu. Víno mělo hodně „sladkou“ vůni v kombinaci se sušenými meruňkami. V chuti bylo lehčí než slibovala vůně, ale spíš v dobrém slova smyslu. Kyselinka je totiž poměrně vysoká (9,2 g/l) a spolu s cukrem tvoří harmonickou dvojici. Toto víno se dopilo bez problémů ještě večer a byl o něj boj 🙂
Následovala vína s větším zbytkovým cukrem. Polosuchý Galant 2013 měl 11,3 g/l cukru, ale poctivých 9,2 g/l kyselin a stal se myslím vítězem večera. Víno bylo plné, harmonické, svěží, dlouhé, prostě super. Jeho jedinou vadou je, že už ho asi nikde neseženete 🙁
Další víno byl polosladký RR ze Školního statku Mělník, ročník 2015. Ač mladší, vzhledem k obsahu cukru (36,6g/l) jsem ho zařadila až teď. Na první ovonění velmi zelená až trávová vůně, v chuti převládal cukr. Nakonec se ale projevila dlouhá dochuť, vůně i chuť meruněk a moc se nám líbilo. Asi i dostatečný obsah kyselin (7,6 g/l) pomohl.
Polosladký RR 2009 z Galantu jsem již jednou měla a naprosto mne okouzlilo. Nenašla jsem na něm vadu. Tentokrát jsme měla bohužel pocit, že byl problém v zátce. Zda „jen“ plíseň nebo vada korku, to si netroufnu říct, pitelné ale naštěstí bylo. Naneštěstí se nekonalo to nadšení, ale pořád se jednalo o víno plné, harmonické, s dlouhou dochutí. Kdybych narazila ve vinotéce na lahev, neváhám ji koupit (ale zatím se mi nezdařilo).
Vrcholem degustace měl dle mého odhadu být botrytický výběr z Roudnice, ročník 2005. A jak člověk moc očekává, tak bývá zklamán. První problém byl v tom, že víno bylo polosuché, asi jsem si představovala něco mnohem sladšího. Moje chyba!!! Víno mělo krásnou vysokou barvu, zlatavou, medovou. Ve vůni nádherná meruňka, chlebovinka… ale již za zenitem 🙁 Bylo to víno, které jsem sice bez problémů dopila druhý den, ale kdyby ho dopíjel někdo jiný, nevadilo by mi to.
V osmi vzorcích se nám podařilo ochutnat různé styly ryzlinků, od suchých ke sladkým, od mladých ke starším. Bohužel mně osobně chyběl nějaký extra petrolejový nazrálý ryzlink, ale jinak si myslím, že degustace splnila svůj účel, ukázat krásu ryzlinku v jeho pestrosti 🙂
-pav-