Již jsme se seznámili s klasifikací vín podle cukernatosti vstupní suroviny, tedy hroznů (hroznového moštu). Tato klasifikace vzbuzuje v mnohých dojem, že čím vyšší cukernatost hroznů, tím kvalitnější víno.  Určitě je to u mnoha vín pravda, ale není to pravidlo.

Už jsem se zmínila o zatřizování vín, kterým musí projít každé víno, které chce mít vinař označeno jako jakostní, či víno s přívlastkem. A zde je onen zakopaný pes očekávané kvality.

V komisi SZPI zasedají vinařští odborníci, kteří úspěšně zvládli senzorické zkoušky 2.stupně (oficiálně „Výcvik a výběr specializovaných expertů posuzovatelů pro senzorickou analýzu vín podle ČSN ISO 8586-2“ :). Při hodnocení jsou jim postupně předkládány vzorky vín, pouze s nezbytnými údaji potřebnými k hodnocení vína – název odrůdy nebo odrůd, použitá technologie, vinařská oblast, ročník sklizně a hlavně požadované zatřídění (jakostní víno či víno s přívlastkem a jakým).

Na základě těchto informací a senzorické analýzy = posouzení vzhledu, barvy, chutě, vůně a u vín s CO₂ i perlení, rozhodne každý člen komise sám za sebe, zda souhlasí či nesouhlasí s požadovaným zatříděním vína. Pokud nesouhlasí, musí uvést důvod.

Seznam důvodů = vad pro vyřazení vína, neboli jeho neuvedení na trh, je přesně daný a zahrnuje vše od zákalů, usazenin, přes plíseň v chuti i vůni, přesířené víno, víno s mikrobiálními vadami až po prázdné víno a víno s „neodpovídající, neharmonickou a nevýraznou chutí“. Jedná se opravdu o výrazné vady, kdy snad ani netřeba býti expertem, abyste poznali, že toto víno opravdu pít nechcete/nelze 🙂

Ale co vína bez jasné vady? Rozlišuje komise kvalitu vín? Bude platit, že mi pozdní sběr bude chutnat více než jakostní víno? Že bude kvalitnější? Že by na soutěži dostalo víc bodů?

Jedinou možností, jak může komise dát najevo „nesouhlas s kvalitou“ předkládaného vína je jeho sestupnění. Aby bylo víno sestupněno, tzn. že namísto vinařem požadovaného přívlastku je označeno jako víno jakostní či pouze jako víno (dříve stolní), musí vykazovat např. mírně odlišné barevné tóny nebo v chuti a vůni netypičnost pro danou odrůdu či požadované zatřídění, případně menší odchylky ve výraznosti. Ale co kdo považuje za typické, co za odchylku a navíc, zda je to odchylka k dobru či zlu, to už je pouze na členovi/členech komise, jeho otevřenosti, znalostech, kritičnosti, senzorických schopnostech a toleranci.

Jinými slovy, víno, keré prošlo zatříděním by mělo být bez vady, pokud má navíc přívlastek, bude se pravděpodobně jednat i o víno více méně typické pro danou odrůdu, oblast, ročník. Typické ale může znamenat i unifikované víno bez vady, které vás vůbec nezaujme.
Do jakostních vín naproti tomu mohou spadnout různé vinařské experimenty (= netypická vína) stejně jako vína podprůměrná (ale bez vyřazovací vady) a v širokém středu tam lze najít i rozumnou kvalitu, kdy pouze původní surovina měla cukernatost nedostačující na přívlastek.

Tudíž se oklikou dostáváme ke stejnému závěru jako již několikrát. Je třeba vína ochutnávat, důvěřovat ověřeným vinařům a hlavně svým vlastním senzorickým schopnostem 🙂
Nicméně pokud by vám měla přeci jen pomoci pouze etiketa, tak asi víno s přívlastkem bude ta vhodná volba.

-pav-