Německo se může pochlubit několika vinařskými “nej”. V regionu Rheingau se nachází jedno z nejstarších kontinuálně fungujících vinařství, Schloss Vollrads. První zmínky o něm sahají až do roku 1211. Dalším historickým vinařstvím ve stejné oblasti je Schloss Johannisberg, kde se nachází nejstarší ryzlinková vinice. V moselském regionu zase nalezneme nejstrmější vinici v Evropě, Calmont se sklonem 60 %.

^{Zdroj:Wikipedie.com}

V Německu je celkem 13 vinařských regionů tzv. Anbaugebieten, ve kterých se rozprostírají vinice o celkové rozloze 102 tisíc hektarů, z čehož téměř polovinu plochy tvoří dva největší německé vinařské regiony – Rheinhessen a Pfalz. Oproti tomu u nás v Čechách a na Moravě máme celkem osázeno vinicemi jen něco málo přes 20 tisíc hektarů. Německo je též čtvrtým největším importérem vína na světě.

Německé Ryzlinky patří mezi má oblíbená vína, ať již ty sladší z Mosely nebo ty suché z Pfalzu. Asi nikoho nepřekvapí, že je Ryzlink nejpěstovanější německou odrůdou, za ním následuje Müller Thurgau a konečně první nejpěstovanější modrá odrůda Spätburgunder (Rulandské modré neboli Pinot Noir). Tyto tři odrůdy mají celkem velký náskok nad dalšími v pořadí – Dornfelderem, Grauburgunderem (Rulandské šedé neboli Pinot Gris) a Silvanerem (Sylvánské zelené).

S čím se tedy můžeme setkat na etiketě německého vína? Mimo výrobce a dalších běžných údajů, které jsou uváděny i na etiketách vín z jiných států, jsou německá vína obvykle viditelně odrůdově označená. Další údaje pak závisí na použité klasifikaci vín.

Jedna klasifikace je založena na hodnotě cukernatosti hroznů při sběru, tak to máme i u nás, a označuje vína přívlastkem, tzv. Prädikat Wines. Prädikat čili přívlastek vína nám výborně pomůže v orientaci ve stylech vína, ovšem nic nám nenapoví o kvalitě vína jako takové (Pavlíny článek zde). Proto se nezávislá skupina téměř 200 německých vinařů (Verband Deutscher Prädikatsweingüter – VDP) rozhodla vybudovat novou klasifikaci vín založenou na systému hodnocení kvality jednotlivých vinic v Německu, tzv. VDP klasifikace.

Projdeme se tedy pomyslnou pyramidou označení vín pěkně od spoda směrem nahoru. Na nejnižším stupni německé pyramidy vín stojí Landwein a Deutscher Wein. Deutscher Wein je nejobecnější kategorií vín. Jsou to vína bez CHZO¹/CHOP², dříve též značená jako stolní vína. Víno musí být německého původu, ale může být směsí z několika oblastí.

Landwein – Víno pro Landwein musí pocházet z jedné vybrané oblasti tzv. Anbaugebiet, je to víno s CHZO¹ – obdoba našeho zemského vína.

Dalším stupněm jsou vína s chráněným označením původu (CHOP²) a patří mezi ně dvě následující úrovně Qualitätswein a Prädikatswein. 

Qualitätswein (bývá uváděno i zkratkou – QbA) – hrozny pro Qualitätswein musí ze 100 % pocházet z jedné konkrétní oblasti. Oblast je uvedena na etiketě spolu s údaji napovídajícími obsah zbytkového cukru. Suchá vína jsou označena Trocken. Polosuchá vína najdete pod názvem Feinherb nebo Halbtrocken. Pokud hledáte vína sladká, poohlédněte se po názvech Lieblich a Süss.

Prädikatswein – Vína s přívlastkem jsou zařazena do nám dobře známých kategorií. Kabinett, Spätlese (pozdní sběr) – vína z těchto dvou kategorií jsou vždy suchá až polosuchá. Dále následuje Auslese (výběr z hroznů), takto označené víno může být suché, ale i sladké. Následující kategorie jsou vždy vína sladká – Beerenauslese (BA – výběr z bobulí), Eiswein (ledové víno) a Trockenbeerenauslese (TBA – výběr z cibéb).

VDP klasifikace je jakousi podmnožinou Prädikatswein. V rámci VDP klasifikace jsou nejlepší vinice označeny Grosse Lage, podobně jako francouzská Grand Cru a suchá vína z těchto vinic nesou označení Grosses Gewächs  s embosovanými velkými písmeny GG a hrozny na hrdlu lahve. Vína označená GG jsou vždy suchá a považují se za jedna z nejlepších německých vín (a to i přesto, že označení klasifikace VDP není zákonem upraveno).  Vína z Grosse Lage se zbytkovým cukrem jsou pak označena patřičným přívlastkem / Prädikat, viz výše. Pro každou oblast jsou v rámci VDP klasifikace vybrány ty nejtypičtější odrůdy a jen z nich se může víno v rámci VDP klasifikace vyrábět. Erste Lage, podobně jako francouzské Premier Cru, jsou pak označeny vinice o stupeň nižší kvality, ale přesto s jedinečným charakterem. Dalšími stupni (sestupně) jsou pak vína VDP Ortswein a VDP Gutswein.

U šumivých vín se setkáme s následujícím označením. Pro vína označená Sekt může základní víno pocházet ze všech koutů světa. Ovšem základní víno pro Deutscher Sekt musí pocházet z Německa. Čas od času se můžeme setkat i s kvalitativně vyšší kategorií Deutscher Sekt bA (bestimmter Anbaugebiete), který pochází z jedné konkrétní oblasti uvedené na etiketě. A jen velmi výjimečně narazíme na Winzer Sekt, který je k dostání většinou jen u vinaře. Winzer Sekt se vyrábí tradiční metodou, tak jako šampaňské, cava či crémant, sekundární fermentací v lahvi a určitě stojí za ochutnání.

Zum Wohl!

-dag-

^{Pozn.: Jak je to s CHOP a CHZO u nás?  1) CHZO = chráněné zeměpisné označení – u nás je to označení pro vína zemská – moravské zemské víno nebo české zemské víno. 2) CHOP = chráněné označení původu – vína musí alespoň z 85 % pocházet z některé podoblasti např. Mikulovská, Znojemská apod.}

^{Německé regiony seřazené podle velikosti: Rheinhessen, Pfalz, Baden, Württemberg, Mosel, Franken, Nahe, Rheingau, Saale-Unstrut, Ahr, Sachsen, Mittelrhein a Hessische Bergstrasse.}

^{Zdroj: Deutscheweine.de, Thedrinksbusiness.com, Oiv.int}