Německo se může pochlubit několika vinařskými “nej”. V regionu Rheingau se nachází jedno z nejstarších kontinuálně fungujících vinařství, Schloss Vollrads. První zmínky o něm sahají až do roku 1211. Dalším historickým vinařstvím ve stejné oblasti je Schloss Johannisberg, kde se nachází nejstarší ryzlinková vinice. V moselském regionu zase nalezneme nejstrmější vinici v Evropě, Calmont se sklonem 60 %.
Zdroj:Wikipedie.com
V Německu je celkem 13 vinařských regionů tzv. Anbaugebieten, ve kterých se rozprostírají vinice o celkové rozloze 102 tisíc hektarů, z čehož téměř polovinu plochy tvoří dva největší německé vinařské regiony – Rheinhessen a Pfalz. Oproti tomu u nás v Čechách a na Moravě máme celkem osázeno vinicemi jen něco málo přes 20 tisíc hektarů. Německo je též čtvrtým největším importérem vína na světě.
![](http://vinoproholky.cz.srvb1.endora.cz/wp-content/uploads/2019/02/7e73f1b8-86a8-4746-8c73-231d5b4b5c1d-113x150.jpg)
![](http://vinoproholky.cz.srvb1.endora.cz/wp-content/uploads/2019/02/d9a768e7-b955-4357-8dec-6bb61c58d1c8-113x150.jpg)
Německé Ryzlinky patří mezi má oblíbená vína, ať již ty sladší z Mosely nebo ty suché z Pfalzu. Asi nikoho nepřekvapí, že je Ryzlink nejpěstovanější německou odrůdou, za ním následuje Müller Thurgau a konečně první nejpěstovanější modrá odrůda Spätburgunder (Rulandské modré neboli Pinot Noir). Tyto tři odrůdy mají celkem velký náskok nad dalšími v pořadí – Dornfelderem, Grauburgunderem (Rulandské šedé neboli Pinot Gris) a Silvanerem (Sylvánské zelené).
S čím se tedy můžeme setkat na etiketě německého vína? Mimo výrobce a dalších běžných údajů, které jsou uváděny i na etiketách vín z jiných států, jsou německá vína obvykle viditelně odrůdově označená. Další údaje pak závisí na použité klasifikaci vín.
Jedna klasifikace je založena na hodnotě cukernatosti hroznů při sběru, tak to máme i u nás, a označuje vína přívlastkem, tzv. Prädikat Wines. Prädikat čili přívlastek vína nám výborně pomůže v orientaci ve stylech vína, ovšem nic nám nenapoví o kvalitě vína jako takové (Pavlíny článek zde). Proto se nezávislá skupina téměř 200 německých vinařů (Verband Deutscher Prädikatsweingüter – VDP) rozhodla vybudovat novou klasifikaci vín založenou na systému hodnocení kvality jednotlivých vinic v Německu, tzv. VDP klasifikace.
Projdeme se tedy pomyslnou pyramidou označení vín pěkně od spoda směrem nahoru. Na nejnižším stupni německé pyramidy vín stojí Landwein a Deutscher Wein. Deutscher Wein je nejobecnější kategorií vín. Jsou to vína bez CHZO1/CHOP2, dříve též značená jako stolní vína. Víno musí být německého původu, ale může být směsí z několika oblastí.
Landwein – Víno pro Landwein musí pocházet z jedné vybrané oblasti tzv. Anbaugebiet, je to víno s CHZO1 – obdoba našeho zemského vína.
Dalším stupněm jsou vína s chráněným označením původu (CHOP2) a patří mezi ně dvě následující úrovně Qualitätswein a Prädikatswein.
Qualitätswein (bývá uváděno i zkratkou – QbA) – hrozny pro Qualitätswein musí ze 100 % pocházet z jedné konkrétní oblasti. Oblast je uvedena na etiketě spolu s údaji napovídajícími obsah zbytkového cukru. Suchá vína jsou označena Trocken. Polosuchá vína najdete pod názvem Feinherb nebo Halbtrocken. Pokud hledáte vína sladká, poohlédněte se po názvech Lieblich a Süss.
Prädikatswein – Vína s přívlastkem jsou zařazena do nám dobře známých kategorií. Kabinett, Spätlese (pozdní sběr) – vína z těchto dvou kategorií jsou vždy suchá až polosuchá. Dále následuje Auslese (výběr z hroznů), takto označené víno může být suché, ale i sladké. Následující kategorie jsou vždy vína sladká – Beerenauslese (BA – výběr z bobulí), Eiswein (ledové víno) a Trockenbeerenauslese (TBA – výběr z cibéb).
![](http://vinoproholky.cz.srvb1.endora.cz/wp-content/uploads/2019/02/5f0f092e-4ce2-443b-8ae8-fbcca02f4961-96x150.jpg)
VDP klasifikace je jakousi podmnožinou Prädikatswein. V rámci VDP klasifikace jsou nejlepší vinice označeny Grosse Lage, podobně jako francouzská Grand Cru a suchá vína z těchto vinic nesou označení Grosses Gewächs s embosovanými velkými písmeny GG a hrozny na hrdlu lahve. Vína označená GG jsou vždy suchá a považují se za jedna z nejlepších německých vín (a to i přesto, že označení klasifikace VDP není zákonem upraveno). Vína z Grosse Lage se zbytkovým cukrem jsou pak označena patřičným přívlastkem / Prädikat, viz výše. Pro každou oblast jsou v rámci VDP klasifikace vybrány ty nejtypičtější odrůdy a jen z nich se může víno v rámci VDP klasifikace vyrábět. Erste Lage, podobně jako francouzské Premier Cru, jsou pak označeny vinice o stupeň nižší kvality, ale přesto s jedinečným charakterem. Dalšími stupni (sestupně) jsou pak vína VDP Ortswein a VDP Gutswein.
U šumivých vín se setkáme s následujícím označením. Pro vína označená Sekt může základní víno pocházet ze všech koutů světa. Ovšem základní víno pro Deutscher Sekt musí pocházet z Německa. Čas od času se můžeme setkat i s kvalitativně vyšší kategorií Deutscher Sekt bA (bestimmter Anbaugebiete), který pochází z jedné konkrétní oblasti uvedené na etiketě. A jen velmi výjimečně narazíme na Winzer Sekt, který je k dostání většinou jen u vinaře. Winzer Sekt se vyrábí tradiční metodou, tak jako šampaňské, cava či crémant, sekundární fermentací v lahvi a určitě stojí za ochutnání.
Zum Wohl!
-dag-
Pozn.: Jak je to s CHOP a CHZO u nás? 1) CHZO = chráněné zeměpisné označení – u nás je to označení pro vína zemská – moravské zemské víno nebo české zemské víno. 2) CHOP = chráněné označení původu – vína musí alespoň z 85 % pocházet z některé podoblasti např. Mikulovská, Znojemská apod.
Německé regiony seřazené podle velikosti: Rheinhessen, Pfalz, Baden, Württemberg, Mosel, Franken, Nahe, Rheingau, Saale-Unstrut, Ahr, Sachsen, Mittelrhein a Hessische Bergstrasse.
Zdroj: Deutscheweine.de, Thedrinksbusiness.com, Oiv.int