Archiv autora: Pavlína

Holky na víně v Mělníce

Již lze hovořit o tradici, že náš redakční tým se jednou za rok sejde na zajímavém místě a  tam tvoří, baví se, popíjí víno, jí dobré jídlo případně i pracuje 🙂

Letos padl los na Mělník – vinařskou obec na soutoku Labe a Vltavy. Ubytování jsme našly v příjemném Krejčovství kousek od náměstí a dobré jídlo v minipivovaru Němý medvěd (burger Do plavek a k tomu pivo Vopičák).

Páteční večer po večeři u Němého medvěda jsme vyrazily do víru velkoměsta – poseděly u kašny a za zvuku dopadající vody zachránily opuštěné Müvé z Velkých Žernosek 🙂

Sobota byla zasvěcena ochutnávce (nejen) mělnických vín a prohlídce města. Ráno jsme ochutnaly vína na farmářském trhu od Petra Chorouše. Vinař pro nás neznámý, dost upovídaný, upřímný a znalý… Ochutnaly jsme jeho Trinity – cuvée Rulandského šedého, Tramínu a Savignonu, Rulandské šedé a polosuchý Kerner. Spokojenost, jedna lahev skončila v našem nákupním košíku 🙂Dalším místem ochutnávky byla kavárna v Regionálním muzeu. Mají zde nabídku přes 60 vín nejen  z Mělníka, ale i z Velkých Žernosek, Chrámců, vinařství Pod Chlumem, Klášterních vinných sklepů Litoměřice, z Lobkowiczkého zámeckého vinařství Roudnice a dalších. Všechna vína rozlévají, ceny více než příznivé. Navíc obsluha schopná poznat zoxidované víno, které nám okamžitě bylo vyměněno za bezvadné. Ochutnaly jsme Sylván ze Školního statku Mělník a Veltlínské červené rané a Rulandské bílé z Litoměřic. Z červených jsme vybraly Svatovavřinecké 2016 z Roudnice, Svatovavřinecké ze Zámeckého vinařství Velké Žernoseky  a cuvée Supreme z vinařství Pod Chlumem.  Všechna vína až na jednu oxidaci (asi déle otevřená lahev) byla naprosto v pořádku, v každém se dalo najít něco pozitivního, já bych si vybrala Sylván ze školního statku s příjemnou citrusovou kyselinkou a Vavřince z Roudnice s dlouhou dochutí po zralých třešních.

Z muzea vedla naše cesta k vyhlídce na vinice a na soutok Labe a Vltavy a kanálu. Krásné výhledy na Říp, řeku, mělnický zámek. Na oběd jsme zavítaly do Restaurace beze jména. K bezvadnému jídlu jsme si objednaly bubliny – šumivé víno z vinařství Kraus, Blanc de noire 2017, vyrobené metodou charmat. Nádherné bubliny, svěží, citrusové, v poledne horkého dne naprosto dokonalé 🙂 Po obědě jsme zamířily k řece. Nejprve na loď a potom do vinařství. Abych byla přesnější, nalodily jsme se samy tři na loď Fidelio, která dělá hodinové plavby po Labi, Vltavě a kanále. Na lodi kapitán a jako důstojník herec!!! Byly jsme poněkud veselejší, takže jsem začala konverzaci vtipným „Já vás znám, je to možný??“ Abych si vzápětí sama odpověděla: „Vy jste herec!!“ A neprozradím, kdo to byl, jen nahodím: „Maminko, tatínku, co děláte??… Odpočíváme… Všeho nechám a jdu vám pomoct.“ 🙂

Na řece příjemně profukovalo, výhled na mělnický zámek, ticho… A nezbytná fotka na facebook. Po přistání jsme namířily do vinařství Bettina Lobkowicz, které sídlí přímo u přístaviště. Je zde možnost přechutnat si všechna jejich vína, s výjimkou sektů, v příjemné vinotéce či na zahradě. My kvůli teplotě zvolily vinotéku a ochutnaly jsme průřez vín, bílá, rosé i červená. Pro léto bych si já vybrala lehké, voňavé rosé Lady Lobkowicz a pro chladnější dny Svatovavřinecké 2016 se sladkou vůní po pečených švestkách. Od řeky nás čekal prudký výstup do města, kde jsme měly možnost shlédnout několik kol Mělnické jizerské padesátky. Běh na opravdových lyžích, ale po dlažbě mělnického náměstí a navíc v kostýmech 🙂

Ještě bych ráda uvedla, že jediné víno, které jsme ten den vypily byl sekt u oběda, všechny ostatní vzorky jsme poctivě sdílely, ochutnaly jeden doušek a odlévaly, takže jsme měly k večeru čistou hlavu 🙂

Přejeme vám krásné léto s mnoha svěžími víny!!

-pav-

Gruzie – neverending story

V minulém díle jsem vám představila poslední námi navštívené vinařství v Gruzii. Mohl to být poslední díl našeho cestopisu, ale dojmy z Gruzie jsou stále velmi silné, navíc teď posílené o účast na festivalu Praha pije víno, který byl gruzínským vínům věnován, a tak se spolu ještě jednou do Gruzie vrátíme.

Během naší cesty jsme navštěvovali vinařství, která již Salome znala, měla s nimi dobrou zkušenost, jednalo se o vinařství tradiční, s kvevri, s důrazem na původ hroznů a k přírodě šetrnou práci ve vinici i ve sklepě.

Ale je třeba objevovat i nové obzory  a tak Salome zařadila do našeho itineráře návštěvu ve vinařství Sesiashvili, které sídlí v obci Gavazi v Kachetii. Je vidět, že v tomto vinařství nechybí peníze, budova vinařství se opravuje a bude to velkolepé. Také design lahví a etiket ukazuje, že vína mají být exklusivní a drahá.   Nicméně, nás vína nenadchla. Technologicky zvládnutá, čistá, ale pro nás nepochopitelná kombinace kvevri a sudu, hodně páleného sudu, který zcela zastřel „jantarovost“ vín z kvevri. I zde bylo vidět, že majitel nešetří a vína měla čas ležet v sudech tři roky! Když jsme se podivili nad kombinací kvevri a sudů a vyjádřili jisté zklamání z vín, bylo nám vysvětleno, že tato vína si jejich zákazníci žádají a že většina vína se vyváží do Ruska. A jejich cena není nízká! :O 🙂 Ale každému dopřejme, co mu vyhovuje 🙂

Z úplně jiného soudku byla návštěva náhodně objeveného vinného sklepa v klášteře Gremi. V hlavní budově kláštera je muzeum a na dvoře starý vinný sklep. Bohužel jméno vinaře či dokonce název vinařství se nám nepodařilo zjistit, tak tedy vinařství „Gremi monastery“, navíc bez jakéhokoli kontaktu 😀 Zkrátka underground 😉Kvevri jsou venku i vevnitř, ale tyto venkovní slouží už jen jako dekorace 🙂 Uvnitř sklepa najdeme tradiční žlab, ve kterém se hrozny pošlapou a mošt natéká pomocí přesouvacích žlábků do jednotlivých kvevri, kam se potom přidají třapiny.

   

Mladý vinař nám nadšeně vyprávěl jak sklep postupně restauruje a vyrábí víno. Je jedním z těch, kteří utíkají z města a vrací se ke kořenům a přírodě. Víno se v klášteře Gremi historicky vyrábělo hlavně k sakrálním účelům a vinař byl velmi pyšný na to, že vrací tuto tradici zpět do života a že jeho vína se také k sakrálním účelům používají.

   Ne všechna vína byla zcela technologicky v pořádku, ale zaujetí pro věc bylo natolik přidanou hodnotou, že jsme odcházeli velmi spokojeni ba nadšeni 🙂

Tak tedy naposled… Gaumardjos!!

-pav-


Předchozí články o výletu do Gruzie:

Otisky v duši
Kolébka vinařství
Baia Abuladze wine cellar
Wine Artisans Chateau
Marani Milorauli
Lekso’s Marani
Babaneuris Marani
Chubini wine cellar

Gruzie – Chubini wine cellar

Dnes vám představím poslední vinařství z naší podzimní cesty po Gruzii. Jedná se o velmi mladé vinařství mladého vinaře Tornike Chubinidze, které najdete v obci Shilda, necelých 30 km severovýchodně od Telavi.

Tornike se k vinařství dostal po několika letech práce v administrativě. Stále hledal práci, u které by vydržel déle než rok až nakonec v roce 2014 zkusil práci ve vinařství a ta ho chytla natolik, že v roce 2016 si založil vinařství vlastní – Chubini wine cellar. Pokračování textu Gruzie – Chubini wine cellar

Gruzie – Babaneuris Marani

Po návštěvě v Lekso’s Marani nás čekala ještě večerní návštěva vinařství Babaneuris Marani. Toto vinařství se nachází necelých 30 km severně od Telavi v přírodní rezervaci  Babaneuri.

K vinařství jsme přijížděli již za tmy a překvapilo nás, že nás vítá moderní, poměrně velký, krásně osvětlený hotel.

Pokračování textu Gruzie – Babaneuris Marani

Gruzie – Marani Milorauli

A jsme tu s dalším článkem o naší cestě po gruzínských vinařstvích. Přeskočila jsem čistě turistické dny a podíváme se konečně do Kachetie, do „hlavního“ města této oblasti Telavi (prosím neplést s Tel Avivem 😀 😉 ).

Do Telavi jsme dorazili ve středu 31. října v podvečerních hodinách. Ubytování a první ochutnávku skvělých vín jsme měli v Marani Milorauli, jehož majitelem je Sandro Milorava. Pokračování textu Gruzie – Marani Milorauli

Gruzie – Wine Artisans Chateau

Další vinařství, které jsme navštívili, se nachází v oblasti Kartli, nedaleko města Gori (cca na 2/3 cesty z Kutaisi do Tbilisi), ve střední Gruzii.

Ve slunečném odpoledni jsme po jízdě hrbolatými cestami zastavili před nevábným prkenným plotem,  za kterým se ale skrývalo úchvatné vinařství Wine Artisans Chateau. Zakladatelem vinařství je Andro Barnovi, člověk, který velkou část svého dosavadního života strávil v politice, mimo jiné jako šéf kanceláře prezidenta Gruzie, ale nyní se (dle svých vlastních slov) přiblížil slunci a zemi a v malé vesničce, skoro na samotě, se věnuje výrobě naturálních vín tradiční metodou v kvevri. Pokračování textu Gruzie – Wine Artisans Chateau

Gruzie – Baia’s Wine

Jak jsem slíbila v minulém díle seriálu o Gruzii, představím vám postupně vinařství, která jsme v Gruzii navštívili.

Ještě před tím se ale zmíním o rozdílech ve výrobě vín v kvevri od západu Gruzie až na východ. Vzhledem ke kvalitě hroznů se v západní Gruzii do kvevri vrací pouze 10-30% třapin, hovoříme o tzv. imeretinské metodě a čím dále na východ se do kvevri dává větší poměr třapin až dorazíte do Kachetie, kde se do kvevri dají všechny třapiny. Pokračování textu Gruzie – Baia’s Wine

Wine Punk vs. Ryšák Divý

Z degustace naprosto bez tématu, která měla sloužit pouze milému předvánočnímu setkání nás, Holek ve víně, se nakonec stal duel Ondřej Kopička = Wine Punk vs. Richard Stávek = Ryšák Divý 🙂 To je tak, když Lucie zkrátka miluje malovinaře, autentisty a naturální vína a když já s Dášou vybereme jako oblast, kterou chceme přechutnávat, Čechy a Moravu 🙂

Aby to nebylo až tak bipolárně vyhraněné, sklenky jsme si zavínily mladým moravským vínem z Dobré vinice – Cuvée cinque giardini. Upřímně, kdybych si nepřečetla, že se jedná o mladé víno, nepoznala bych to. Víno bylo plné, podle mě pěkně nazrálé a velmi pitelné 🙂 Etiketa slibovala jemné perlení, to se ale nekonalo, nicméně nikomu nechybělo 😉

Následující vína jsem si rozdělily do třech „flightů“… přibližně by se daly nazvat bílý, oranžový a červený.

V bílém se o naši přízeň ucházelo víno Nejsme tu sami od WP, Akátové ryzlinky od Richarda Stávka a Neuburský výběrek  od téhož vinaře.

Nalily jsme si všechna tři vína a v ochutnávání šly od nejsvětlejší barvy, tedy od Nejsme tu sami. Jedná se o víno pro nás neznámého ročníku, dle různých indicií jsme došly na rok 2014 či 2015. Velmi výrazná vůně po citrusech a medu. Svěží kyselinka, která se ale nadmíru neprosazuje. Lehké, pitelné víno.

Následoval suchý Neuburský výběrek ročníku 2015. Krásně čajový, pro mne až čaj s citronem, jantarová barva. Pěkné pití.

Akátový ryzlink ročníku 2016, na který jsme se těšily všechny, nás potěšil, byť pro mne nebylo jednoduché se vyrovnat s neustálou změnou aroma – od pomela, přes kůži a stáj zpět k pomelu. V chuti svěží kyselinka, výrazné tříslo.

Další flight by se dal nazvat oranžový a všechna tři vína byla „punky“, byť ze dvou vinařství.
Prvním byl Mladý punk Tramín červený 2018 z Vinných sklepů Kutná Hora. Jedná se o oranžový petnut pod korunkovým uzávěrem, tedy víno, které je lépe otevírat v hluboké míse, abyste nepřišli o několik deci 😀 Výrazná grepová vůně i chuť, příjemné perlení. Víno je kalné, plné zdraví prospěšných látek 🙂 A k tomu svěží a chutné.

Ničibocu (= západ slunce) Ondry Kopičky (ročník asi tak 2016) holky opravdu moc potěšil, ale to si co Dáša s Lucií užívaly mne tentokrát rušilo – živočišnost.

Nebyla by to asi správná degustace, aby se nevyskytla nějaká vadná lahev. Tentokrát dostalo Černého Petra víno Jsme tu sami od Ondry Kopičky.

Poslední minifligt byla dvě červená vína – Pynot Pyčo 2016 od Wine Punku a Ryšákův Pinot Noir 2016.

      

Pynot Pyčo 2016 Ondry Kopičky v sobě skrýval vánoční překvapení  – vanilkové rohlíčky ve vůni, v chuti pěkné tříslo, kyselinku a pecky. Barva spíše nízká.

Pinot Noir 2016 Divého Ryšáka byl plný červeného kompotovaného ovoce, s poctivým tříslem a kyselinou.

A kdo byl vítězem našeho duelu? Potvrdilo se, že kolik lidí, tolik chutí a po degustaci jsme si každá nechala do sklenky nalít „to svoje“ víno a u každé vyhrál jiný vinař a jiné víno 🙂

Zkuste si do komentářů tipnout, která sklenka (či nožka 😀 ) je čí a co je v ní 🙂 😉

Krásné vánoce a mnoho dobrého vína v roce 2019!

Gaumardjos!!

-pav-

Gruzie – kolébka vinařství

Hlavním cílem našeho cestování po Gruzii bylo setkání s gruzínskými víny a vinařstvími. A zajímala nás vinařství, která používají tradiční nádoby pro výrobu vína – kvevri.

Gruzie je kolébkou vinařství a víno se v ní vyrábí tisíce let. Některé zdroje uvádí až deset tisíc, některé jen osm 🙂 Každopádně je to určitě déle, než na území vinařské oblasti Čechy nebo Morava 😀 Pokračování textu Gruzie – kolébka vinařství