Určitě už jste někdy byly pozvány na nějakou ochutnávku nebo se na ni samy chystáte. Já osobně vítám každou příležitost rozšířit si obzory a poznat nejnovější produkci vinařství, která mě zajímají (a vysvětluji si to spořádaně nutností neustálého vzdělávání se v oboru). Často se mě kamarádi ptají, co vlastně od takové degustace čekat a jak si ji nejlépe užít. Zde tedy pár mých tipů, které by vám v tom mohly pomoct. Pokračování textu Jdeme na ochutnávku
Archiv autora: Lucie
VOC
VOC je zkratka pro Vína Originální Certifikace, a jedná se o českou variantu klasifikace vín podle původu – tzv. románský systém (uzákoněný v roce 2009 novou legislativou EU). V sousedním Rakousku používají označení DAC, Italové mají svá DOC a DOCG, „otcovská“ země systému Francie již přes 100 let značí svá vína podle původu symboly AOC (respektive AOP).
Označení́ vín VOC podle původu existuje souběžně s germánským systémem dělení́ vín podle cukernatosti hroznů (viz Kdy je čas na pozdní sběr), nicméně uvádění přívlastku je u VOC vín dobrovolné. Pokračování textu VOC
Když se řekne „terroir“
Pojem terroir začali používat benediktinští a cisterciáčtí mniši, kteří zhruba již v 11. století studovali vliv půdy na víno v Burgundsku a Německu.
Nejčastěji se setkáme s charakteristikou zahrnující geologické podloží a půdu, polohu vinice, její mikroklima, přítomnou mikroflóru, odrůdu a člověka. Nicméně vliv pěstované odrůdy a lidského faktoru je některými odborníky zpochybňován a žádná oficiální definice terroir tak vlastně neexistuje.
Terroir znamená autentičnost vín, nenajdeme dvě vinice, které by přes veškerou podobnost polohy, plochy či složení půdy měly identický terroir. Ačkoli rozdíly v jejich poloze, ploše či složení půdy mohou být minimální, v charakteru vína se odrazí péče, které se révě dostalo od vinohradníka a vinaře. Dá se říct, že vyzdvihnutí terroir ve víně znamená transformaci jeho původu do jeho chuti. Pokračování textu Když se řekne „terroir“
Oranžové víno
Přestože se pojem „oranžové víno“ může zdát fenoménem několika posledních let, jedná se vlastně o nejstarší způsob výroby vína odpradávna používaný v kolébce vinařství, Gruzii. Své popularizaci v Evropě během 90. let vděčí Stanko Radikonovi a Josko Gravnerovi, kteří pro svá vína hledali co nejpřirozenější způsob vinifikace umocňující jejich potenciál. A inspiraci našli právě v Gruzii a procesu výroby vína ve speciálních amforách (kvevri), při kterém mají hrozny delší kontakt se slupkami. Pokračování textu Oranžové víno
Beaujolais Nouveau
Každý třetí čtvrtek v listopadu je již tradičně zasvěcen ochutnávání mladého červeného vína z Francie – tzv. Beaujolais Nouveau (čti: božolé nuvo). U zrodu této tradice stála nedočkavost okusit víno z poslední úrody a lokálním svěžím mladým mokem býval zapíjen definitivní konec vinobraní. Formálnější dnešní podobu dal zvyku v roce 1967 vinař Georges Duboeuf.
Oblast Beaujolais najdeme v Burugundsku, kde se jeho pěstováním a výrobou oficiálně zabývá přes 4000 vinařství. Pokračování textu Beaujolais Nouveau
Kdy je čas na „pozdní sběr“
Před časem se mě jedna známá u skleničky zeptala, co si má vlastně představit pod pojmem „pozdní sběr“.
Označení pozdní sběr pochází z tzv. germánského systému klasifikace vín, ve kterém je směrodatným kritériem cukernatost hroznů. Je vyjádřením obsahu cukru v bobulích (hroznové šťávě) a je rozhodující pro určení data sklizně podle plánovaného budoucího zatřídění vína. Pokračování textu Kdy je čas na „pozdní sběr“