Z degustace naprosto bez tématu, která měla sloužit pouze milému předvánočnímu setkání nás, Holek ve víně, se nakonec stal duel Ondřej Kopička = Wine Punk vs. Richard Stávek = Ryšák Divý 🙂 To je tak, když Lucie zkrátka miluje malovinaře, autentisty a naturální vína a když já s Dášou vybereme jako oblast, kterou chceme přechutnávat, Čechy a Moravu 🙂
Aby to nebylo až tak bipolárně vyhraněné, sklenky jsme si zavínily mladým moravským vínem z Dobré vinice – Cuvée cinque giardini. Upřímně, kdybych si nepřečetla, že se jedná o mladé víno, nepoznala bych to. Víno bylo plné, podle mě pěkně nazrálé a velmi pitelné 🙂 Etiketa slibovala jemné perlení, to se ale nekonalo, nicméně nikomu nechybělo 😉
Následující vína jsem si rozdělily do třech „flightů“… přibližně by se daly nazvat bílý, oranžový a červený.
V bílém se o naši přízeň ucházelo víno Nejsme tu sami od WP, Akátové ryzlinky od Richarda Stávka a Neuburský výběrek od téhož vinaře.
Nalily jsme si všechna tři vína a v ochutnávání šly od nejsvětlejší barvy, tedy od Nejsme tu sami. Jedná se o víno pro nás neznámého ročníku, dle různých indicií jsme došly na rok 2014 či 2015. Velmi výrazná vůně po citrusech a medu. Svěží kyselinka, která se ale nadmíru neprosazuje. Lehké, pitelné víno.
Následoval suchý Neuburský výběrek ročníku 2015. Krásně čajový, pro mne až čaj s citronem, jantarová barva. Pěkné pití.
Akátový ryzlink ročníku 2016, na který jsme se těšily všechny, nás potěšil, byť pro mne nebylo jednoduché se vyrovnat s neustálou změnou aroma – od pomela, přes kůži a stáj zpět k pomelu. V chuti svěží kyselinka, výrazné tříslo.
Další flight by se dal nazvat oranžový a všechna tři vína byla „punky“, byť ze dvou vinařství.
Prvním byl Mladý punk Tramín červený 2018 z Vinných sklepů Kutná Hora. Jedná se o oranžový petnut pod korunkovým uzávěrem, tedy víno, které je lépe otevírat v hluboké míse, abyste nepřišli o několik deci 😀 Výrazná grepová vůně i chuť, příjemné perlení. Víno je kalné, plné zdraví prospěšných látek 🙂 A k tomu svěží a chutné.
Ničibocu (= západ slunce) Ondry Kopičky (ročník asi tak 2016) holky opravdu moc potěšil, ale to si co Dáša s Lucií užívaly mne tentokrát rušilo – živočišnost.
Nebyla by to asi správná degustace, aby se nevyskytla nějaká vadná lahev. Tentokrát dostalo Černého Petra víno Jsme tu sami od Ondry Kopičky.
Poslední minifligt byla dvě červená vína – Pynot Pyčo 2016 od Wine Punku a Ryšákův Pinot Noir 2016.
Pynot Pyčo 2016 Ondry Kopičky v sobě skrýval vánoční překvapení – vanilkové rohlíčky ve vůni, v chuti pěkné tříslo, kyselinku a pecky. Barva spíše nízká.
Pinot Noir 2016 Divého Ryšáka byl plný červeného kompotovaného ovoce, s poctivým tříslem a kyselinou.
A kdo byl vítězem našeho duelu? Potvrdilo se, že kolik lidí, tolik chutí a po degustaci jsme si každá nechala do sklenky nalít „to svoje“ víno a u každé vyhrál jiný vinař a jiné víno 🙂
Zkuste si do komentářů tipnout, která sklenka (či nožka 😀 ) je čí a co je v ní 🙂 😉
Krásné vánoce a mnoho dobrého vína v roce 2019!
Gaumardjos!!
-pav-