Archiv pro štítek: terroir

Není ryzlink jako ryzlink :-)

Poslední předprázdninová degustace ve Vínografu patřila ryzlinkům – a sice ryzlinku vlašskému a ryzlinku rýnskému lingu. Možná vás překvapí, že tyto dvě odrůdy nemají kromě části jména vlastně nic společného.

Název vlašského ryzlinku v sobě nese pojem „welsch“ = „cizí“ (ze starogermánského označení pro Římany a porománštěné Kelty) a vymezuje se tak oproti slavnějšímu ryzlinku rýnskému. Jeho původ je dodnes nejasný, spekuluje se o Chorvatsku nebo Podunají, některé hypotézy hovoří o Itálii a dokonce i Champagni. Faktem zůstává, že odrůda je typická po střední a jihovýchodní Evropu a patří k nejpěstovanějším odrůdám v Chorvatsku (Graševina), Maďarsku (Olaszrizling), Rakousku (Welschriesling), na Slovensku i u nás. Vyskytuje se také na severu Itálie (Riesling italico). V ČR se pěstuje přibližně na 1250 ha plochy a má výborné terroirové podmínky – je nosnou odrůdou VOC Pálava.

Vlašský ryzlink mívá žlutozelenou barvu, u mladých vín převažují ovocné tóny jablka a citrusů, později se objevuje i vůně lučního kvítí (kopretiny, petrklíče). Ve zralejších vínech pak můžeme rozeznat tóny pomerančové kůry, rozinek a medu. Vína jsou středně plná, s vyšší kyselinkou a celkově velmi dobře pitelná.

O ryzlinku rýnském měla na podzim moc pěkný příspěvek Dáša – jedná se o odrůdu velmi rozmanitou a stukturovanou, často se jí říká „královská“. Vína v sobě skrývají spoustu nuancí od ovoce až po tóny petroleje, typický charakter jí propůjčuje ušlechtilá plíseň bortrytis cinerea. Vína jsou díky vyššímu obsahu kyselin velmi vhodná k archivaci. Pochází z německé oblasti Rheingau a v Německu je i nejpěstovanější odrůdou.

Ochutnávka byla velmi rozmanitá a představila několik různých stylů – začali jsme ryzlinky vlašskými…

Vínograf, Ryzlink vlašský (CZ), 2017 – welcome drink víno vyrobené speciálně pro Vínograf pochází z Mikrosvínu. Počáteční limetková vůně přechází do tónů tropického ovoce. V chuti mirabelky a přezrálé meruňky, víno je jiskrné a velmi svěží. Ideální volba pro letní odpoledne k povídání s kamarádkou

Kasnyik, Rizlink vlašský “Malý strapec” (SK), 2015 – vlašský ryzlink obecně lépe dozrává v malých hroznech a toto víno je toho skvělým příkladem. Voní po medovém nektaru a zralých meruňkách, v chuti objevíte medový meloun a tropické ovoce s mandarinkovým závěrem. Víno nazrávalo v malém sudu a díky teplému ročníku má méně výraznou kyselinku

Michlovský, Ryzlink vlašský VOC (CZ), 2013 – typický představitel odrůdy a pálavského terroir. Ve vůni zpočátku lehce zastřené aroma lípy a sena, chuť lehce minerální s tóny meruněk a lehounkou hořčinkou. Lehké, vyvážené a líbivé víno, příjemné a nekomplikované. Učebicový příklad aromatického profilu vlašáku ze studeného ročníku

Schiefer U., Weisser Schiefer (AT), 2017 – rakouský vzorek vonící po seně a sušeném lučním kvítí. V chuti pak překvapivě zemité s lehkým náznakem tropického ovoce. Jedná se o velmi netypického představitele odrůdy, spíše v burgundském stylu. Zrání na sudu mu propůjčilo popelovo-dřevěný závěr. Víno má lehce reduktivní charakter a celkově bych si jej troufla označit jako vlašák “pro pokročilé”

Přechod k rýnským ryzlinkům jsem zahájili ve velkém stylu testováním německých “velkých vín” (Grosses Gewächs) …

Flick, Wickerer Nonnberg GG ”Vier Morgen”, Rheingau (DE), 2015 – na nose výrazné petrolejové tóny, lehce perlivé, v chuti marcipán a zralé tropické ovoce. Víno je plné, kulaté, oproti opulentní vůni ale svěží a krásně pitelné

Paulinshof, Brauneberger Kammer GG, Mosel (DE), 2016 – vůně podstatně jemnější než u předchozího vzorku, dotyk petroleje jen jemný, dokreslený citrusy, meruňky a hruškami, v chuti velmi svěží. Vína z Mosely mají tradičně vyšší kyselinku a nejinak tomu bylo i v tomto případě

Schaefer, Dürkheimer Michelsberg GG, Pfalz (DE), 2015 – ve vůni je ještě jemnější než předchozí vzorek, dotek petroleje je jen nepatrný, převládají květiny a ovoce. Chuť je jemná, svěží, o letních broskvích. Za mě ideální partner chřestu

St.Anthony, Riesling Orbel GG, (DE) 2015 – zpočátku zastřená jemná citrusová vůně, citrusy dominují i v chuti. Svěží a krásně pitelné víno

Muthentaler, Riesling Viesslinger Stern (AT), 2013 – vůně oblá lehce květinová, v chuti patrná mineralita a citrusy. Typický představitel Wachau a chladnějšího ročníku. Vyzrával na akátových sudech. Krásné elegantní víno

Weinbach, Riesling (FR), 2016 – představitel alsaského stylu s mineralitou a citrusovým aroma. Víno je viskózní, plné, robustnější, patrný sud a mírně vyšší alkohol

Závěr večera pak patřil 2 netypickým lahůdkám – ryzlinkům v oranžové a ledové variantě…

Busch, Riesling Orange, (DE), 2015 – toto netradiční pojetí ryzlinku má ve vůni křížaly a mandle s lehkým podtónem kvasinek. Chutná zpočátku lehce zemitě a později přechází nečekaně do citrusů. Bez ohledu k až nekritické slabosti pro oranžová vína a tohoto vinaře mi stejně nezbývá než dát palec nahoru – za mě krásně čistý a hodně povedený kousek

Mikros, Ryzlink vlašský ledové Daniel, (CZ), 2001 – rok 2001 patřil vinařsky k jedním z nejhorších, byl studený a deštivý, nicméně toto ledové víno se velmi zdařilo. Je krásně aromatické, ale díky vyšší kyselince vyvážené a neunaví patro. Přestože sladká vína nevyhledávám a pokud si je dám, volím nevlastenecky variantu výběru z cibéb (TBA -Trockenbeerenauslese) od Neziderského jezera, toto víno jsem velmi ráda vzala “na milost”

Léto je v plném proudu, a tak si jej užijte třeba právě s ryzlinkem. A nezapomeňte – není ryzlink jako ryzlink 😉

VOC

VOC je zkratka pro Vína Originální Certifikace, a jedná se o českou variantu klasifikace vín podle původu – tzv. románský systém (uzákoněný v roce 2009 novou legislativou EU). V sousedním Rakousku používají označení DAC, Italové mají svá DOC a DOCG, „otcovská“ země systému Francie již přes 100 let značí svá vína podle původu symboly AOC (respektive AOP).

Označení́ vín VOC podle původu existuje souběžně s germánským systémem dělení́ vín podle cukernatosti hroznů (viz Kdy je čas na pozdní sběr), nicméně uvádění přívlastku je u VOC vín dobrovolné. Pokračování textu VOC

Když se řekne „terroir“

Pojem terroir začali používat benediktinští a cisterciáčtí mniši, kteří zhruba již v 11. století studovali vliv půdy na víno v Burgundsku a Německu.

2014-11-07 10.54.55Nejčastěji se setkáme s charakteristikou zahrnující geologické podloží a půdu, polohu vinice, její mikroklima, přítomnou mikroflóru, odrůdu a člověka. Nicméně vliv pěstované odrůdy a lidského faktoru je některými odborníky zpochybňován a žádná oficiální definice terroir tak vlastně neexistuje.

Terroir znamená autentičnost vín, nenajdeme dvě vinice, které by přes veškerou podobnost polohy, plochy či složení půdy měly identický terroir. Ačkoli rozdíly v jejich poloze, ploše či složení půdy mohou být minimální, v charakteru vína se odrazí péče, které se révě dostalo od vinohradníka a vinaře. Dá se říct, že vyzdvihnutí terroir ve víně znamená transformaci jeho původu do jeho chuti. Pokračování textu Když se řekne „terroir“