Někdo říká, že ve víně je pravda a ukrývá se na dně 🙂 Nevím, zda lze najít ve víně pravdu, ale ukážu vám, co jsem našla na dně lahví, ke kterým jsem se v nedávné době dostala.

Hned na začátku ale uvedu na pravou míru pojem „na dně“. Vzhledem k tomu, že víno se povětšinou skladuje naležato, případné sedimenty v lahvi neuvidíte nutně na dně lahve, ale na její stěně, stejně jako to bylo u mého prvního vzorku, bílého Solarisu 2015.

Po dopití vynikajícího vína jsem vyklepla z lahve usazeninu, se kterou se můžete setkat ve vínech všech stylů a barev a to sice vinný kámen.

Jedná se o krystalickou látku, která vykrystalizuje díky působení alkoholu na draselnou sůl kyseliny vinné. Zní to až moc chemicky, ale nebojte se, kyselina vinná je kyselina, která se vyskytuje ve víně a moštu přirozeně a ionty draslíku jsou také přirozenou složkou moštu a vína 🙂 Celé „kouzlo“ je v tom, že přeměnou moštu ve víno se změní rozpustnost této soli a co se již nezvládá ve víně rozpustit, to tzv. vypadne, zkrystalizuje.

Pokud má vinař v moštu hodně kyselin, doufá, že se díky vypadnutí vinného kamene víno aspoň trochu odkyselí, pokud má ale kyselin málo, pevně věří, že vypadnutého kamene bude minimum 😉

Vinný kámen, který byste našli na dně lahve, můžete bez rizika ochutnat, poznáte, že se jedná opravdu o kyselou látku.

Ve druhé „lahvi s pravdou na dně“ byl červený Pinot Noir 2016, víno nalahvované přímo ze sudu, kde leželo spolu s jemnými kvasničními kaly, bylo s nimi pravidelně promícháváno a bylo s nimi i nalahvováno. Na etiketě bylo jasně uvedeno, že se jedná o víno nefiltrované a nečířené, proto mě kalnost nalitého vína nijak nepřekvapila.
U tohoto typu usazenin lze opravdu hovořit o pravdě na dně lahve, protože aby vinař nalahvoval víno s kvasnicemi, musí být zdravé, chutné a voňavé. Možná tomu nebudete věřit, ale ony jsou 🙂 Představte si, co vám zbyde v hrníčku po vylití čerstvého kvásku – hlaďounká, jemná kašička s typickou vůní kvasnic, přidejte trochu kyselosti, tříslovin, rubínové barvy a vinné vůně a máte kvasniční kal z červeného vína 🙂

Narozdíl od vinného kamene, který šel z lahve opravdu vyklepnout, se mi tady podařilo dostat z lahve na talířek jen několik kapek (a zapomenout vyfotit zbylý sediment na dně!! 🙁 ), zato vypitá sklenička na sobě nesla stopy kvasnic poměrně výrazné.

Jak jsem již psala, s jemnými kvasničními sedimenty se ve vínech běžně nesetkáte, ale možnost ochutnat kvasnice, které právě pracují, tedy mění cukr v alkohol a bublinky CO₂, máte v burčáku.

-pav-