Každé vinařství se v současné době rádo pochlubí svojí moderní technikou a technologiemi na šetrné zpracování hroznů, moštů, a vína. Na jejich stránkách naleznete krásně naleštěné nerezové tanky, čisté dřevěné sudy, pneumatický lis, filtry, mlýnkoodstopkovače, vše v nerezu, s řídícími jednotkami plnými tlačítek 🙂

Já vás ale dnes zvu do „vinařského muzea“. Jeho expozice je u nás ve sklepě, nepříliš oprašovaná a udržovaná, jak to tak s nepoužívanou technikou bývá.

Pro začátek vám ukáži zařízení, které byste zajisté všichni poznali. Jedná se o lis na hrozny, jak by odborníci přesněji řekli: horizontální šroubový lis.

Dvířky na boku válce se do lisu nasypou hrozny, případně rmut, dvířka se zavřou a začíná se lisovat. Celý lis se pomalu otáčí podle své vodorovné osy a ocelová čela válce se pomalu přibližují k sobě jako když šroubujete matku na šroub 🙂

Vylisovaná šťáva vytéká z otvorů ve válci po celé jeho délce a obvodu.

Pokud jste si obrázky prohlédli pozorně, zajisté vám neuniklo, že z našeho lisu by teď vše vyteklo přímo na podlahu 🙁 Pod lisem totiž chybí zásadní součást a to sice vana, do které se vylisovaná šťáva zachytávala a následně odčerpávala.

A nyní otázka pro zvídavé: „K čemu jsou vevnitř lisu ty řetězy a kovové obruče na nich?“

Svoje odpovědi můžete psát do komentářů pod článek. Správnou odpověď zveřejním po víkendu 😉

-pav-

Dobře tedy, děkuji odborníkovi za správnou odpověď a škoda, že své štěstí nezkusil ještě někdo jiný 😉 Ano, řetězy a obruče v lisu slouží k tomu, aby po vylisování rozrušily matolinový koláč. Čela lisu se odtáhnou opět od sebe, přitom obruče a řetězy roztrhají koláč a matoliny se následně vysypou z lisu. U nás je potom vyvezeme do vinice jako organické hnojivo 🙂