Exponáty z vinařského muzea II

Dnes vás opět pozvu do našeho sklepa za vinařským veteránem, starým dobrým odzrňovačem 😉

Jak název napovídá,  v přístroji se bude něco odzrňovat. Kde se ale ve vinařství vezme zrní?? :O Co si budeme nalhávat, tento pojem je i pro mne poněkud matoucí. Nechápu totiž, proč se „oddělení bobulí od stopek“ říká odzrňování. Ale je to tak. 1 Do tohoto stroje se nasypou celé hrozny a výstupem jsou oddělené bobule a třapiny (to jsou ty „větvičky“ tvořící hrozen 😉 ).

A jak to celé fungovalo? Nahoře je násypka, do které se nasypaly hrozny.

Ve válci uvnitř odzrňovače se otáčely kovové lopatky, které narušily bobule a ty odpadly z hroznu a propadaly ke dnu.

Dolní část odzrňovače je perforovaná tak, aby otvory bez problémů prošla bobule, ale ne tak snadno třapina. Bobule se tedy dostala mezi vnitřní válec a plášť stroje a vypadla trychtýřem ven. Zde mohla být káď, dopravník nebo jiné zařízení na zachycování.

Třapiny se hromadily ve vnitřním válci odzrňovače a odstraňovány byly otvorem v dolní části. Je patrné, že na našem muzeálním kousku chybí již vnější dvířka uzavírající celý systém.

Moderní odstopkovače jsou již řešeny horizontálně, bobule propadávají sítem ve dně a třapiny jsou průběžně odnášeny dopravníkem pryč do strany. Základní princip ale zůstává.

A perlička nakonec: Při jedné exkurzi ve sklepě jsem ukazovala, jak bobule hezky propadnou sítem a dále se zpracují a z řad návštěvníků se ozvalo objevné: „Jo to je na ten výběr z bobulí!! Aha!!“

-pav-

1 Na druhou stranu je třeba přiznat, že se používá i pojem odstopkovač, ale uznejte, že to už není tak zábavné 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ukažte nám svoji lidskou tvář :) *