Přestože se pojem „oranžové víno“ může zdát fenoménem několika posledních let, jedná se vlastně o nejstarší způsob výroby vína odpradávna používaný v kolébce vinařství, Gruzii. Své popularizaci v Evropě během 90. let vděčí Stanko Radikonovi a Josko Gravnerovi, kteří pro svá vína hledali co nejpřirozenější způsob vinifikace umocňující jejich potenciál. A inspiraci našli právě v Gruzii a procesu výroby vína ve speciálních amforách (kvevri), při kterém mají hrozny delší kontakt se slupkami. Pokračování textu Oranžové víno
Archiv pro rubriku: Učíme se
Beaujolais Nouveau
Každý třetí čtvrtek v listopadu je již tradičně zasvěcen ochutnávání mladého červeného vína z Francie – tzv. Beaujolais Nouveau (čti: božolé nuvo). U zrodu této tradice stála nedočkavost okusit víno z poslední úrody a lokálním svěžím mladým mokem býval zapíjen definitivní konec vinobraní. Formálnější dnešní podobu dal zvyku v roce 1967 vinař Georges Duboeuf.
Oblast Beaujolais najdeme v Burugundsku, kde se jeho pěstováním a výrobou oficiálně zabývá přes 4000 vinařství. Pokračování textu Beaujolais Nouveau
Svatomartinské? Mladé?
Pro začátek: každé víno je v určité fázi výroby vínem mladým. Každé Svatomartinské je mladé víno. Ale ne každé mladé víno je Svatomartinské 🙂
Pod pojmem „Svatomartinské“ se skrývá mladé víno, které zároveň splňuje požadavky definované Vinařským fondem jakožto majitelem registrované ochranné známky „Svatomartinské“. Pokud chce vinař tuto známku použít, uzavírá s Vinařským fondem licenční smlouvu, jeho víno musí projít přes hodnocení odborné komise a na oplátku se mu od Vinařského fondu dostane poměrně rozsáhlé marketingové podpory. Pokračování textu Svatomartinské? Mladé?
Někdy sladké, jindy suché
Impulsem k tomuto článku byla otázka: „A jak to, že jsem zatím pila Tramín jen polosladký a tady ten je suchý?“
Tedy trocha vinařské matematiky a chemie 🙂
Alkohol se do vína dostane díky činnosti kvasinek. Kvasinky „zpracovávají“ cukr a produkují (hlavně a mimo jiné) alkohol a oxid uhličitý. Přibližně platí, že na produkci 1% alkoholu spotřebují kvasinky 16-17 g cukru z jednoho litru moštu. Tento cukr je v moštu buď přirozeně z vyzrálých hroznů nebo se mošt musí na požadovanou cukernatost dosladit. Pokračování textu Někdy sladké, jindy suché
Kdy je čas na „pozdní sběr“
Před časem se mě jedna známá u skleničky zeptala, co si má vlastně představit pod pojmem „pozdní sběr“.
Označení pozdní sběr pochází z tzv. germánského systému klasifikace vín, ve kterém je směrodatným kritériem cukernatost hroznů. Je vyjádřením obsahu cukru v bobulích (hroznové šťávě) a je rozhodující pro určení data sklizně podle plánovaného budoucího zatřídění vína. Pokračování textu Kdy je čas na „pozdní sběr“