První slunečné jarní dny mi vnukly myšlenku na posezení na příjemné zahrádce se skleničkou růžového vína. Bohužel na venkovní zahrádku není ještě dostatečné teplo a tak vám o tom růžovém alespoň něco napíšu 🙂

Růžová vína získávají v posledních letech na popularitě a jejich nabídka, obzvlášť co se odstínu týká, je opravdu pestrá. S nadsázkou můžeme hovořit o 50 odstínech růžové. Jejich barevná škála začíná u téměř bílé, lehce růžově-šedé, pokračuje přes lososovou, třešňovou a malinovou, až po barvu cibulové slupky. Aroma a chuť růžových vín závisí zejména na použité odrůdě, klimatu a na metodě výroby. Jsou to vína ovocná, svěží a lehčí než vína červená, francouzská jsou obvykle suchá, kdežto novosvětská a ta zdejší mohou být i sladší.

Růžové víno se vyrábí z modrých hroznů několika způsoby. Jedna ze základních metod výroby je přímé lisování hroznů po sklizni s minimálním kontaktem se slupkami, které obsahují barviva a taniny. Doba kontaktu bývá obvykle kratší než 2 hodiny. Takto vznikají téměř bílá až lehce narůžovělá vína a mimo označení růžové nebo rosé můžeme na etiketě najít nápis “vin gris” nebo “blanc de noir”. Druhou metodou je krátká macerace modrých hroznů, která dává vzniknout vínům více zbarveným. Dalším způsobem je metoda zvaná Saignée (Francouzsky krvácení). Ta spočívá v relativně dlouhé maceraci, kdy po dosažení požadované barvy se část moštu stáhne pro růžové víno a druhá část pokračuje v maceraci a díky vyššímu podílu slupek ve rmutu tak vznikne víno červené s vyšší koncentrací barvy. Touto metodou se vyrobí tedy jak víno růžové (sytější barvy než předchozí metodou), tak víno červené. Fakticky je takto vyrobené víno vedlejším produktem výroby vína červeného. Poslední metoda je kupážování bílého a červeného vína, tato metoda je v EU ilegální. Jedinou výjimkou, kde je v EU možno růžová vína vyrábět smíchámím bílých a červených vín je Champagne.

Největším producentem růžového vína je Francie, následovaná Španělskem, USA a Itálií. Velmi světlá, lehce pitelná a osvěžující růžová vína jsou vhodná jako aperitiv nebo na popíjení jen tak na terase a je nejlepší je konzumovat jako vína mladá a rozhodně je neschovávat na příští rok. Tato, nejčastěji světle růžová, vína pochází například z francouzských oblastí Provence a Rosé d’Anjou, patří sem též portugalský Matheus. Naopak, kvalitní francouzská růžová vína z Bandolu, Tavelu či Bordeaux nebo španělské oblasti Rioja mají již pěknou strukturu a můžeme je konzumovat během 3-5 let od nalahvování. Takto strukturovanější vína můžeme bez obav podávat i k jídlu. Dobře doplní ryby, jako například tuňáka nebo lososa, kořeněné pokrmy typu curry nebo něco z grilu.  Zvláštní kapitolou jsou pak ročníková růžová Champagne, která mají velký potenciál k dalšímu vyzrávání a bez obav je můžeme uchovávat ve vinném sklepě.

^{Pozn.: Metody a největší producenti růžových vín zdroj „OIV Focus 2015 The rosé wine market”}