Po roce opět výjezdní zasedání. Minule jsme zamířily na jih, letos na severozápad. Vinařská oblast Čechy, podoblast litoměřická, vinařská obec Velké Žernoseky 🙂
Cíl jsme nezvolily náhodně, věděly jsme, že v místě je několik vinařství, že jejich vína si rády přechutnáme a navíc se Lucie zúčastnila inspirativní „degustace kamenů„, kde se seznámila s Alešem Svatošem, duší to vinařství Porta Bohemica. Pokračování textu Holky ve Velkých Žernosekách
Před nedávnem jsem dostala jako dárek knížku profesorky doktorky Michaely Döllové “Léčivá síla vína” (vydalo Naše Vojsko v roce 2015 v překladu Tomáše Kurky). Měla jsem před jejím otevřením obavu z přemíry chemie a tak jsem si hned k začátku nalila sklenku červeného – stejného doporučení se mi pak dostalo přímo v předmluvě. Kniha je hezky pojatá i strukturovaná a autorka má “vinné argumenty” na celou řadu běžných neduhů včetně například dny, očních chorob nebo osteoporózy. Nikdy ale neopomene přidat lékařské doporučení a nabádá ke zdravému životnímu stylu. Pokračování textu Víno a zdraví
Stejně jako na zahradách a v polích, i ve vinicích je jaro obdobím bujarého růstu a spousty práce.
Po podlomu a ometání kmínku, který jsme si popsali minule, nastává další fáze provzdušňování vinice a to sice odstraňování zálistků, jak vinohradníci říkají „fazochů“. Pokud pěstujete rajčata, budete vědět přesně o co se jedná. V úžlabí listů na letorostech začne vyrůstat další letorost, který je sice menší než hlavní, nicméně tyto zálistky dovedou keř nepřiměřeně zahustit a navíc odčerpávají živiny. Pokračování textu Rok ve vinici – díl třetí
Druhá polovina roku je svátky přímo nabitá, a tak se dnes podíváme co nás čeká během léta. Prázdniny jsou po poměrně intenzivním květnu a červnu na vinné svátky skromnější, vyvažují to ale bohatě odrůdami.
Pinot Noir (Rulandské modré) je oslavován dokonce dvakrát – mezinárodně koncem července (letos to bude 26.-29.07.) a jeho národní den v USA připadá na 18.srpna. Patří k mým nejoblíbenějším odrůdám pro svou mnohostrannost – baví mě porovnávat různé styly a ochutnávat vedle sebe třeba vzorky z Francie, Nového Světa a Moravy. První takovouto akci jsem měly s kamarádkami při sledování kultovního filmu Bokovka („Sideways“), který odrůdě pomohl ke slávě mimo Evropu. Zatímco film mi stačil jednou, Pinot Noir se definitivně stal mezi červenými mým favoritem.
Začátek srpna je zasvěcen odrůdě Albariño, která je populární hlavně na Iberském poloostrově. Myšlenka vznikla v galicijském městě Camabados a oslavy připadají na 1.srpna. Albariño (galicijsky, portugalsky pak Alvarinho) znamená v překladu „ten malý bílý od Rýna“; dlouho se totiž předpokládalo, že je příbuzný s ryzlinkem (což se nepotvrdilo). Díky příjemné kyselince se pije především mladé, hodí se skvěle k rybám a mořským plodům. V Portugalsku tvoří základní odrůdu pro Vinho Verde.
Předposlední prázdninový den je ve znamení oslav světové „celebrity“ – Cabernetu Sauvignon. Tato nosná odrůda Bordeaux se dnes pěstuje po celém světě a stejně jako Pinot Noir nabízí širokou škálu stylů jak jednoodrůdová, tak v kupážích. Svátek Cabernetu provází „spor“ o to, zda je vyhrazen jen Cabernetu Sauvignon nebo také o něco méně známému Cabernetu Franc (tomuto některé zdroje určily samostatně až 4. prosinec). Já letos vyřeším šalamounsky, otevřu si výborný Cabernet Cortis z Kutné Hory, aby mu to nepřišlo líto. Když se dva perou, třetí se směje 🙂
Třetí čtvrtek v září patří každoročně odrůdě Grenache. Ve Francii byla pro tuto odrůdu dokonce založena asociace s cílem rozšířit o ní povědomí. Každé 3 roky je plánováno sympozium a Master class věnované právě Grenache. Letos budeme slavit 20. září. Grenache patří mezi nejpěstovanější odrůdy světa a možná jste se s ní již setkali během dovolené ve Francii (Grenache noir), Španělsku (Garnacha) nebo na Sardinii (Cannonau). Víno nemá moc výraznou barvu ani třísloviny, je příjemně ovocné a je často k dostání i v růžové variantě nebo jako klaret. Při nízkých výnosech (například při extrémních klimatických podmínkách) dává odrůda koncentrovaná vína vhodná k archivaci. Je oblíbená do kupáží, jelikož je v chuti měkce kulatá i přes poměrně vysoký obsah alkoholu. Bývá i součástí francouzských sladkých vín Vin Doux Naturel.
Bez ohledu na mezinárodní svátky by ale určitě byla chyba nezmínit ten největší zářijový u nás doma, a sice vinobraní. Ať už jej strávíte na Moravě nebo v Čechách, náležitě si jej užijte. A spolu při něm držme palce, ať se letošní víno povede!
-luc-
Použité zdroje: Winefolly.com; travellingcorkscrew.com.au; thewinecellarinsider.com; cs.wikipedia.org
Možná vás to překvapí, ale za vynález dřevěných sudů s obručemi vděčíme Keltům. Tyto sudy (byť je Keltové používali zejména na pivo) postupně nahradily do té doby oblíbené a používané hliněné amfory využívané Římany pro skladování a přepravu vína. Pro výrobu sudů pro skladování a zrání vína se využívá dub bílý, nejčastěji jeho dvě varianty dub americký a dub evropský. Nejkvalitnější dřevo pochází z pomalu rostoucích stromů a pro výrobu sudů se využívá pouze středová část kmene. Pokračování textu Dubové sudy & víno
Vinici jsme naposledy navštívili v únoru při řezu. Od té doby se mnoho událo a změnilo.
Nejprve se z oček začaly probouzet nové letorosty (foto z počátku dubna)…
Pokračování textu Rok ve vinici – díl druhý
Začal nám květen a ve vzduchu voní jaro a láska – ideální doba pro piknik v přírodě třeba s růžovým vínem. Právě při jednom takovém sedánku v parku nás zaujalo, že okolo nás posedávaly u vína v naprosté většině ženy, zatímco muži okupovali pivní zahrádku. A když jsme tak nad skleničkou diskutovaly, jak to vlastně s tím vínem máme, napadlo nás pár věcí, které mají ženy i víno společné (muže určitě nediskriminujeme, jen jsem se jejich vztahem k vínu zatím nezabývaly ?).
Co tedy společně platí pro ženy a víno? Pokračování textu Co mají ženy a víno společného?
Toto jaro jsem evidentně nasedla na vlnu růžových vín. Po článku a kvízu tu máme do třetice ještě jednou růžovky…
Takže, co je to Claret, Clairet nebo klaret? Aby se v tom ? vyznal.
Claret je starší britské označení vín z Bordeaux. Původ je daleko v historii, když vína z Bordeaux byla ještě velmi světle červená. Nyní claret označuje vína z Bordeaux nebo ve stylu Bordeaux, která jsou tmavě červené barvy. Claret popíjel i James Bond 🙂 . Pokračování textu Claret, Clairet nebo klaret?
První slunečné jarní dny mi vnukly myšlenku na posezení na příjemné zahrádce se skleničkou růžového vína. Bohužel na venkovní zahrádku není ještě dostatečné teplo a tak vám o tom růžovém alespoň něco napíšu 🙂
Růžová vína získávají v posledních letech na popularitě a jejich nabídka, obzvlášť co se odstínu týká, je opravdu pestrá. S nadsázkou můžeme hovořit o 50 odstínech růžové. Jejich barevná škála začíná u téměř bílé, lehce růžově-šedé, pokračuje přes lososovou, třešňovou a malinovou, až po barvu cibulové slupky. Aroma a chuť růžových vín závisí zejména na použité odrůdě, klimatu a na metodě výroby. Jsou to vína ovocná, svěží a lehčí než vína červená, francouzská jsou obvykle suchá, kdežto novosvětská a ta zdejší mohou být i sladší.
Růžové víno se vyrábí z modrých hroznů několika způsoby. Jedna ze základních metod výroby je přímé lisování hroznů po sklizni s minimálním kontaktem se slupkami, které obsahují barviva a taniny. Doba kontaktu bývá obvykle kratší než 2 hodiny. Takto vznikají téměř bílá až lehce narůžovělá vína a mimo označení růžové nebo rosé můžeme na etiketě najít nápis “vin gris” nebo “blanc de noir”. Druhou metodou je krátká macerace modrých hroznů, která dává vzniknout vínům více zbarveným. Dalším způsobem je metoda zvaná Saignée (Francouzsky krvácení). Ta spočívá v relativně dlouhé maceraci, kdy po dosažení požadované barvy se část moštu stáhne pro růžové víno a druhá část pokračuje v maceraci a díky vyššímu podílu slupek ve rmutu tak vznikne víno červené s vyšší koncentrací barvy. Touto metodou se vyrobí tedy jak víno růžové (sytější barvy než předchozí metodou), tak víno červené. Fakticky je takto vyrobené víno vedlejším produktem výroby vína červeného. Poslední metoda je kupážování bílého a červeného vína, tato metoda je v EU ilegální. Jedinou výjimkou, kde je v EU možno růžová vína vyrábět smíchámím bílých a červených vín je Champagne.
Největším producentem růžového vína je Francie, následovaná Španělskem, USA a Itálií. Velmi světlá, lehce pitelná a osvěžující růžová vína jsou vhodná jako aperitiv nebo na popíjení jen tak na terase a je nejlepší je konzumovat jako vína mladá a rozhodně je neschovávat na příští rok. Tato, nejčastěji světle růžová, vína pochází například z francouzských oblastí Provence a Rosé d’Anjou, patří sem též portugalský Matheus. Naopak, kvalitní francouzská růžová vína z Bandolu, Tavelu či Bordeaux nebo španělské oblasti Rioja mají již pěknou strukturu a můžeme je konzumovat během 3-5 let od nalahvování. Takto strukturovanější vína můžeme bez obav podávat i k jídlu. Dobře doplní ryby, jako například tuňáka nebo lososa, kořeněné pokrmy typu curry nebo něco z grilu. Zvláštní kapitolou jsou pak ročníková růžová Champagne, která mají velký potenciál k dalšímu vyzrávání a bez obav je můžeme uchovávat ve vinném sklepě.
Pozn.: Metody a největší producenti růžových vín zdroj „OIV Focus 2015 The rosé wine market”
