Archiv pro rubriku: Ochutnaly jsme

Jaká zajímavá lahev nám přišla na stůl, jakou degustaci jsme absolvovaly, kde nám bylo dobře.

Není ryzlink jako ryzlink :-)

Poslední předprázdninová degustace ve Vínografu patřila ryzlinkům – a sice ryzlinku vlašskému a ryzlinku rýnskému lingu. Možná vás překvapí, že tyto dvě odrůdy nemají kromě části jména vlastně nic společného.

Název vlašského ryzlinku v sobě nese pojem „welsch“ = „cizí“ (ze starogermánského označení pro Římany a porománštěné Kelty) a vymezuje se tak oproti slavnějšímu ryzlinku rýnskému. Jeho původ je dodnes nejasný, spekuluje se o Chorvatsku nebo Podunají, některé hypotézy hovoří o Itálii a dokonce i Champagni. Faktem zůstává, že odrůda je typická po střední a jihovýchodní Evropu a patří k nejpěstovanějším odrůdám v Chorvatsku (Graševina), Maďarsku (Olaszrizling), Rakousku (Welschriesling), na Slovensku i u nás. Vyskytuje se také na severu Itálie (Riesling italico). V ČR se pěstuje přibližně na 1250 ha plochy a má výborné terroirové podmínky – je nosnou odrůdou VOC Pálava.

Vlašský ryzlink mívá žlutozelenou barvu, u mladých vín převažují ovocné tóny jablka a citrusů, později se objevuje i vůně lučního kvítí (kopretiny, petrklíče). Ve zralejších vínech pak můžeme rozeznat tóny pomerančové kůry, rozinek a medu. Vína jsou středně plná, s vyšší kyselinkou a celkově velmi dobře pitelná.

O ryzlinku rýnském měla na podzim moc pěkný příspěvek Dáša – jedná se o odrůdu velmi rozmanitou a stukturovanou, často se jí říká „královská“. Vína v sobě skrývají spoustu nuancí od ovoce až po tóny petroleje, typický charakter jí propůjčuje ušlechtilá plíseň bortrytis cinerea. Vína jsou díky vyššímu obsahu kyselin velmi vhodná k archivaci. Pochází z německé oblasti Rheingau a v Německu je i nejpěstovanější odrůdou.

Ochutnávka byla velmi rozmanitá a představila několik různých stylů – začali jsme ryzlinky vlašskými…

Vínograf, Ryzlink vlašský (CZ), 2017 – welcome drink víno vyrobené speciálně pro Vínograf pochází z Mikrosvínu. Počáteční limetková vůně přechází do tónů tropického ovoce. V chuti mirabelky a přezrálé meruňky, víno je jiskrné a velmi svěží. Ideální volba pro letní odpoledne k povídání s kamarádkou

Kasnyik, Rizlink vlašský “Malý strapec” (SK), 2015 – vlašský ryzlink obecně lépe dozrává v malých hroznech a toto víno je toho skvělým příkladem. Voní po medovém nektaru a zralých meruňkách, v chuti objevíte medový meloun a tropické ovoce s mandarinkovým závěrem. Víno nazrávalo v malém sudu a díky teplému ročníku má méně výraznou kyselinku

Michlovský, Ryzlink vlašský VOC (CZ), 2013 – typický představitel odrůdy a pálavského terroir. Ve vůni zpočátku lehce zastřené aroma lípy a sena, chuť lehce minerální s tóny meruněk a lehounkou hořčinkou. Lehké, vyvážené a líbivé víno, příjemné a nekomplikované. Učebicový příklad aromatického profilu vlašáku ze studeného ročníku

Schiefer U., Weisser Schiefer (AT), 2017 – rakouský vzorek vonící po seně a sušeném lučním kvítí. V chuti pak překvapivě zemité s lehkým náznakem tropického ovoce. Jedná se o velmi netypického představitele odrůdy, spíše v burgundském stylu. Zrání na sudu mu propůjčilo popelovo-dřevěný závěr. Víno má lehce reduktivní charakter a celkově bych si jej troufla označit jako vlašák “pro pokročilé”

Přechod k rýnským ryzlinkům jsem zahájili ve velkém stylu testováním německých “velkých vín” (Grosses Gewächs) …

Flick, Wickerer Nonnberg GG ”Vier Morgen”, Rheingau (DE), 2015 – na nose výrazné petrolejové tóny, lehce perlivé, v chuti marcipán a zralé tropické ovoce. Víno je plné, kulaté, oproti opulentní vůni ale svěží a krásně pitelné

Paulinshof, Brauneberger Kammer GG, Mosel (DE), 2016 – vůně podstatně jemnější než u předchozího vzorku, dotyk petroleje jen jemný, dokreslený citrusy, meruňky a hruškami, v chuti velmi svěží. Vína z Mosely mají tradičně vyšší kyselinku a nejinak tomu bylo i v tomto případě

Schaefer, Dürkheimer Michelsberg GG, Pfalz (DE), 2015 – ve vůni je ještě jemnější než předchozí vzorek, dotek petroleje je jen nepatrný, převládají květiny a ovoce. Chuť je jemná, svěží, o letních broskvích. Za mě ideální partner chřestu

St.Anthony, Riesling Orbel GG, (DE) 2015 – zpočátku zastřená jemná citrusová vůně, citrusy dominují i v chuti. Svěží a krásně pitelné víno

Muthentaler, Riesling Viesslinger Stern (AT), 2013 – vůně oblá lehce květinová, v chuti patrná mineralita a citrusy. Typický představitel Wachau a chladnějšího ročníku. Vyzrával na akátových sudech. Krásné elegantní víno

Weinbach, Riesling (FR), 2016 – představitel alsaského stylu s mineralitou a citrusovým aroma. Víno je viskózní, plné, robustnější, patrný sud a mírně vyšší alkohol

Závěr večera pak patřil 2 netypickým lahůdkám – ryzlinkům v oranžové a ledové variantě…

Busch, Riesling Orange, (DE), 2015 – toto netradiční pojetí ryzlinku má ve vůni křížaly a mandle s lehkým podtónem kvasinek. Chutná zpočátku lehce zemitě a později přechází nečekaně do citrusů. Bez ohledu k až nekritické slabosti pro oranžová vína a tohoto vinaře mi stejně nezbývá než dát palec nahoru – za mě krásně čistý a hodně povedený kousek

Mikros, Ryzlink vlašský ledové Daniel, (CZ), 2001 – rok 2001 patřil vinařsky k jedním z nejhorších, byl studený a deštivý, nicméně toto ledové víno se velmi zdařilo. Je krásně aromatické, ale díky vyšší kyselince vyvážené a neunaví patro. Přestože sladká vína nevyhledávám a pokud si je dám, volím nevlastenecky variantu výběru z cibéb (TBA -Trockenbeerenauslese) od Neziderského jezera, toto víno jsem velmi ráda vzala “na milost”

Léto je v plném proudu, a tak si jej užijte třeba právě s ryzlinkem. A nezapomeňte – není ryzlink jako ryzlink 😉

S Klárou o bílých burgundských odrůdách

Po tématické degustaci Pinot noir (reportáž z ní si můžete přečíst zde) jsme se tentokrát ve Vínografu sešli nad bílými burgundskými odrůdami. Nejběžnějšími zástupci této skupiny u nás jsou Rulandské bílé a Rulandské šedé spolu s Chardonnay, k těm méně známým patří například Aligoté, Melon de Bourgogne, Auxerrois a Romorantin.

Kvůli nevyřešenému sporu Francie s ČSSR koncem 70.let o neoprávněném užívání názvu „Burgundské“ pro naše vína došlo ke změně označování na „Rulandské“. Jméno bylo převzato z Německého názvu vzniknuvšího na počest obchodníka Johanna Seger Rulanda, který se zasloužil o rozšíření odrůdy Pinot gris v okolí německého Špýru. Historicky se v českých zemích používalo také označení Roučí bílé. Pokračování textu S Klárou o bílých burgundských odrůdách

12 tváří Pinot noir

12 tváří Pinot Noir

Moc ráda chodím na tzv. “průřezové” degustace, při kterých můžeme porovnávat vína z jedné odrůdy vyrobená různými styly a v různých klimatických podmínkách. Naposledy jsem byla ve Velkém Vínografu na degustaci Pinot noir (Rulandské modré, Roučí, Spätburguder) vedené jednou z našich nejlepších sommeliérek a odbornic na víno Klárou Kollárovou, WA.

Pokud je Ryzlink králem vín, Pinot noir si zaslouží titul “diva” mezi víny. Je to odrůda poměrně složitá na pěstování, náročná na půdu i klima, svědčí jí malé výnosy. Původně pochází z Burgundska a je klíčová pro výrobu šumivých vín v oblasti Champagne a Franciacorta. První zmínky o ní sahají do 13. století. Pokračování textu 12 tváří Pinot noir

Moravské Sauvignony v Mouřenínu

Sice v dnešní době můžeme s lidmi pracovat na společných projektech aniž bychom se kdy setkali, na dálku se můžeme vidět i slyšet, sdílet dokumenty a v jednom okamžiku pracovat z různých míst světa na stejné věci, ale naše „redakce“ má stále v oblibě osobní setkávání. (Navíc ochutnávání vín se on-line sdílet nedá, už jen proto, že bychom neměli víno ze stejné lahve, za stejných podmínek 😉 )

A tak jsme se sešly k redakční radě 19.dubna 2018 ve vinném baru U Mouřenína v pražské Dlouhé ulici. Toto víceméně náhodné datum se ukázalo jako dobrá volba, protože u Mouřenína byla připravena ochutnávka moravských Sauvignonů.

Ne všechny členky naší rady byly nadšeny návrhem na „pracovní“ degustaci, ale po dohodě, že opravdu jen okoštujeme, tedy od každého vzorku si necháme rozlít mezi nás tři jednu deci vína, jsme se daly do práce všechny 🙂

Pořadí vzorků jsme nechaly na doporučení milé obsluhy a začaly překvapivě ne zcela suchým Sauvignonem 2017 z vinařství Tanzberg (13,5 % alk. 5,8 g/l cukru, 6,5 g/l kyselin). Velmi výrazná vůně, mučenka, tropické ovoce, předzvěst sladkosti, v chuti spíše tráva, marakuja… všeho až dost.

Následoval jediný opravdu suchý Sauvignon, ročník 2016, z vinařství Jana Stávka (13 % alk., 0,9 g/l cukru, 7,2 g/l kyselin). Výrazně lehčí vůně než první vzorek (naštěstí 😉 ), minerální, trávový. V chuti černý rybíz, zelenost, krásně svěží. Já ho připodobnila Cabernetu Blanc, Dáše připomněl Chenin Blanc 🙂 . Dlouhý ovocný závěr. Za mne osvěžující letní pití 🙂

Vzestupnou tendenci vzorků potvrdil následující Sauvignon 2015 od vinařtví Gottberg (12,5 % alk., 5,1 g/l cukru, 7,5 g/l kyselin). Vůně zpočátku trávová, později přecházela do petrolejových tónů. V chuti velmi plné, s komplexním delším závěrem.

Další vzorek byl Sauvignon vinařství Gala ročníku 2016 (13,5 % alk., 4,5 g/l cukru, 6,5 g/l kyselin), který zrál v akátových a dubových sudech. Měly jsme trochu obavu, zda sud nebude příliš vystupovat, nicméně obava byla lichá. Sudy byly pravděpodobně velmi jemně páleny, nebo byly již starší, protože vanilkové a kouřové aroma bylo cítit velmi lehce, nerušivě a dodalo vínu další rozměr. V chuti bylo víno svěží, trávové, s dotekem angreštu a bobulového ovoce. Závěr byl dlouhý, lehčí.

Posledním vínem bylo víno, které se samo hodnotí již svým jménem velmi vysoko – ÁČKO 😉 Jana Stávka, ročník 2016 (13 % alk., 13 g/l cukru, 7,1 g/l kyselin). Jedná se o cuvée odrůd Rulandské bílé, Sauvignon a Tramín červený. A fandí si právem 🙂 Květinová vůně, sladké ovoce. Přestože se jedná již o víno polosuché, cukr je dokonale zakomponován v chuti, nijak z ní nevystupuje a v souhře s vyšší kyselinkou dává plné a zároveň svěží víno s plným dlouhým závěrem.

Jak jsme byly zpočátku možná skeptické k nabízeným vínům, konečný dojem byl veskrze kladný. Degustace byla postavena tak, že každý další vzorek nabídl o něco víc než předchozí a většinu bych si nalila ráda ještě někdy v budoucnu.

 

Tak trochu jiná degustace – Porta Bohemica

Před několika týdny jsem se zde vyznávala z obdivu k vínu z odrůdy Müller Thurgau vinařství Porta Bohemica a proto mě velmi potěšila pozvánka na poněkud netradičně pojatou ochutnávku širšího sortimentu, kterou pořádal vršovický Fajnšmekr.

Poměrně nedávno (2010) vzniklé vinařství Porta Bohemica z Velkých Žernosek se zaměřuje na suchá přírodně kvašená vína. Hrozny jsou pěstovány na směsi vulkanického a opukového podloží, jsou minimálně ošetřovány a sklízí se ručně. Rmut leží několik dní na slupkách a získaný mošt je spontánně kvašen. Víno přes zimu zraje bez dalšího zásahu ve sklepě v dubových sudech a nerezových nádobách.

Hlavní odrůdou je Müller-Thurgau, dále pak Veltlínské červené rané, Tramín červený, Ryzlink rýnský, Svatovavřinecké a Pinot Noir. Všechna vína v sobě nesou výrazný terroir.

Degustaci otevíraly „bubliny“ Pat@Mat 2016 (50/50 cuvée Chardonnay a Pinot Noir) a hned od začátku nenechaly nikoho na pochybách, že tento večer bude „všechno jinak“. Víno vonělo výrazně po zralých meruňkách, bylo svěží, poměrně divoké a stále zrající, s patrným, ale nerušivým zbytkovým cukrem a lehkou chlebovinkou. Vinař Aleš Svatoš původně špatně odhadl tlak v lahvích a několik mu jich ve sklepě vybuchlo, takže bylo potřeba celou šarži přelahvovat.

Následoval průřez mou oblíbenou Müllerkou – porovnání vína vyrobeného 3 různými způsoby. Müller Thriller 2017 byl pokusně nalahvován s kalem, v nose mineralita, provensálské bylinky a posečená tráva, v chuti překvapivě lehké. O týden později byly sklizeny hrozny pro Müller Thurgau 2017 tank č.2 – víno lahvované po sedimentaci, nesířené. Oproti předchozímu vzorku o poznání „kultivovanější“, ve vůni i chuti s patrnými tóny zimolezu. Trojici vzorků završil Müller Thurgau 2017 dubový sud – harmonické a plné víno zrající 3 měsíce v použitém sudu. Na nose jemné květinové tóny a lehký dotek vanilky, v ústech pak výrazněji bezinky. Jsem zvědavá, kam se vína ještě posunou.

Naprostým objevem večera pro mě bylo Veltlínské červené rané 2016. Vína z této odrůdy mám zařazena spíše v kategorii „náborovek“ – jednodušší a aromatická, určena k rychlé spotřebě. Toto bylo naopak ve vůni minerální, v chuti tóny medového perníku, sušenek speculatius a lékořice. Víno mělo vyšší viskozitu a alkohol. Podle vinaře je pěstování této odrůdy na čediči neobvyklé a víno musí vyzrát a ustálit aby získalo svoji kořenitost.

Jediný oranžový vzorek Tramin Orange 2016 – překvapil ve vůni dominantním buketem růže; v chuti květiny vystřídal dotek mandlí a čaje s lehkou hořčinkou v koncovce.

Závěr večera patřil červenému  (Pinot Noir, St.Laurent)  a diskuzi s vinařem. Tato a doprovodné ochutnávání kamenů z podloží mě pohltily natolik, že jsem si k vínům nestačila udělat žádné poznámky.

Každopádně se jednalo o velmi vydařenou a akci v příjmené společnosti. Na všech vínech je patrné, že vinař dělá svou práci poctivě a srdcem.

A protože by bylo škoda se k nim nevrátit a neprozkoumat podrobněji jejich další vývoj, těšíme se na tradiční červnový redakční výlet tentokrát do Velkých Žernosek. A určitě dojde i na ta červená 🙂

Vína ze supermarketu do 100 Kč

Na četná přání našeho okolí jsme se rozhodly blíže podívat na nabídku vín místních obchodů – a začaly jsme v kategorii do 100 korun. Jednalo se o regulérní cenu, vína v akci jsme do výběru nezahrnuly. Taktéž jsme předem vyloučily vína krabicová, litrovky či tajuplně znějící potomky vín typu Svíce, Kahan, Tajemství apod. Nabídka nebyla velmi obsáhlá a poněkud překvapivě dominovala zahraniční produkce. Ochutnaly jsme 7 vzorků – 5 bílých a 2 červené. Vzorky jsme pořídily v prodejnách Albert a Billa. Pokračování textu Vína ze supermarketu do 100 Kč

Degustace nealko vín

Naše poslední letošní setkání patřilo tzv. „nealko“ vínům. Jejich nabídka na trhu se postupně rozšiřuje, výrobci se předhánějí s vyzdvihováním jejich pozitiv oproti běžnému vínu a navíc jsme nějaká dostaly jako dárek, takže jsme se rozhodly to blíže prozkoumat.

Základem bezalkoholových vín je klasické víno, ze kterého byl následně odstraněn alkohol (ethanol). Víno je tedy přesněji řečeno dealkoholizováno. Výsledný nápoj musí mít méně než 0,5% alkoholu. Pokračování textu Degustace nealko vín

Na šarži záleží :)

Višňové víno není něco, co bych pila často. Višňové víno, které jsem kdysi pila bylo z Lednice a chutnalo tak, že jsem málem nepoznala, že není z hroznů. A bylo velmi dobré.

visnove_moravske_sady2_minSousedi si koupili višňové víno ze Chateau Lednice, ročník 2013, polosladké, z višní z moravských sadů . A dnes nás na něj pozvali. Mě jakožto „odborníka“ 🙂 Chtěli znát můj názor, protože jim moc nechutnalo. Pokračování textu Na šarži záleží 🙂