Trentino – Alto Adige

Cesty za vínem

Oblast Trentino – Alto Adige plná hor, jezer a hradů se nachází v nejsevernější části Itálie. Dolomity, italská část Alp, jsou zapsány mezi památky přírodního světového dědictví, UNESCO a patří mezi nejkrásnější hory na světě. Díky slunnému počasí (slunce zde svítí přes 300 dnů v roce) a úžasným výhledům je tato oblast oblíbená nejen pro turistiku a lyžování. Jako vinařský region je však Trentino – Alto Adige podceňován a leží ve stínu vinařsky proslulých regionů, jako je například Piemont a Toskánsko. Trentino – Alto Adige má však co nabídnout a stojí za návštěvu.

(Český název pro Trentino – Alto Adige je Tridentsko – Horní Adiže či také Jižní Tyrolsko.) Tento region je složen ze dvou autonomních provincií, severnějším Bolzanem, jehož součástí je Alto Adige a jižním Trentem, jehož součástí je Trentino.

img_0198
Vinice v obci Tramin

Pokračování textu Trentino – Alto Adige →

Beaujolais Nouveau

Učíme se,

Každý třetí čtvrtek v listopadu je již tradičně zasvěcen ochutnávání mladého červeného vína z Francie – tzv. Beaujolais Nouveau (čti: božolé nuvo). U zrodu této tradice stála nedočkavost okusit víno z poslední úrody a lokálním svěžím mladým mokem býval zapíjen definitivní konec vinobraní. Formálnější dnešní podobu dal zvyku v roce 1967 vinař Georges Duboeuf.

Oblast Beaujolais najdeme v Burugundsku, kde se jeho pěstováním a výrobou oficiálně zabývá přes 4000 vinařství. Pokračování textu Beaujolais Nouveau →

Svatomartinské? Mladé?

Učíme se,

Pro začátek: každé víno je v určité fázi výroby vínem mladým. Každé Svatomartinské je mladé víno. Ale ne každé mladé víno je Svatomartinské 🙂

Pod pojmem „Svatomartinské“ se skrývá mladé víno, které zároveň splňuje požadavky definované Vinařským fondem jakožto majitelem registrované ochranné známky „Svatomartinské“. Pokud chce vinař tuto známku použít, uzavírá s Vinařským fondem licenční smlouvu, jeho víno musí projít přes hodnocení odborné komise a na oplátku se mu od Vinařského fondu dostane poměrně rozsáhlé marketingové podpory. Pokračování textu Svatomartinské? Mladé? →

Teplota servírovaného vína

Blog,

Magické pravidlo, že červené víno servírujeme při pokojové teplotě, zná asi každý Netuším, kde se pojem pokojová teplota vzal a přijde mi, že snad pochází ze středověku, kdy
na hradě bylo jen něco málo přes 15° C. Dnes máme doma naštěstí mnohem tepleji,
nemluvě o horkých letních dnech a grilovačkách na zahradě. Pokračování textu Teplota servírovaného vína →

Někdy sladké, jindy suché

Učíme se

Impulsem k tomuto článku byla otázka: „A jak to, že jsem zatím pila Tramín jen polosladký a tady ten je suchý?“

Tedy trocha vinařské matematiky a chemie 🙂

Alkohol se do vína dostane díky činnosti kvasinek. Kvasinky „zpracovávají“ cukr a produkují (hlavně a mimo jiné) alkohol a oxid uhličitý. Přibližně platí, že na produkci 1% alkoholu spotřebují kvasinky 16-17 g cukru z jednoho litru moštu.  Tento cukr je v moštu buď přirozeně z vyzrálých hroznů nebo se mošt musí na požadovanou cukernatost dosladit. Pokračování textu Někdy sladké, jindy suché →

Na šarži záleží :)

Ochutnaly jsme, , ,

Višňové víno není něco, co bych pila často. Višňové víno, které jsem kdysi pila bylo z Lednice a chutnalo tak, že jsem málem nepoznala, že není z hroznů. A bylo velmi dobré.

visnove_moravske_sady2_minSousedi si koupili višňové víno ze Chateau Lednice, ročník 2013, polosladké, z višní z moravských sadů . A dnes nás na něj pozvali. Mě jakožto „odborníka“ 🙂 Chtěli znát můj názor, protože jim moc nechutnalo. Pokračování textu Na šarži záleží 🙂 →

Kdy je čas na „pozdní sběr“

Učíme se,

Před časem se mě jedna známá u skleničky zeptala, co si má vlastně představit pod pojmem „pozdní sběr“.

Označení pozdní sběr pochází z tzv. germánského systému klasifikace vín, ve kterém je směrodatným kritériem cukernatost hroznů. Je vyjádřením obsahu cukru v bobulích (hroznové šťávě) a je rozhodující pro určení data sklizně podle plánovaného budoucího zatřídění vína. Pokračování textu Kdy je čas na „pozdní sběr“ →

Začínáme degustovat

Blog,

aneb Jak si užít víno

Jak na to? Budeme potřebovat víno, dobrou náladu, degustační společnost a můžeme se do toho pustit.

Jako první hodnotíme víno zrakem, poté čichem, následně jeho chuť. Nakonec získáme celkový dojem o kvalitě vína. Každým pozorováním, přivoněním, ochutnáním jídla a nápoje si rozšiřujeme svoji chuťovou a čichovou paměť. Aby byla degustace pohodová, snažme se již od začátku minimalizovat rušivé vlivy okolí, zejména vůně, pachy a hluk. Pokračování textu Začínáme degustovat →