Archiv pro rubriku: Blog

Nalijme si čirého vína??

Nedávno jsem kamarádkám dala ochutnat naše netradiční víno.  Netradiční nejen odrůdou (Regent zatím myslím nelze zařadit mezi obecně známé odrůdy 🙂 ) ale i technologií. Jedná se totiž o víno, které lahvujeme přímo ze sudu bez síření, bez čiření a bez filtrace 🙂

Kromě toho, že jsem se dozvěděla, že jim víno chutná a že je baví 😉 , dočkala jsem se otázky, co to znamená, že víno je nečiřené.

Tak tedy pár slov k vysvětlení etikety „nečiřeno“ 🙂

Všichni znáte, jak vypadá čerstvě vylisovaná šťáva z jablek, pomerančů, mrkve a čehokoli dalšího. Je plná vůní, chutí a … je kalná. Nejinak je tomu u hroznového moštu, kvasícího moštu a následně mladého vína. Jsou doslova plné různých chuťových, vonných a barevných sloučenin, obsahují pevné částečky z hroznů a kvasinky.

Pokud necháte vylisovanou šťávu delší dobu stát, začne se čistit. Na dně se budou usazovat pevné částice a nad nimi bude více či méně čirá kapalina. Stejně tak je tomu u moštu a vína. Pokud je necháme dostatečně dlouhou dobu v klidu, dojde k usazení kalových částic a poté lze „odtáhnout“ (= odčerpat, stočit) čirou kapalinu. Nicméně…

Čištění vína fyzikální cestou, tedy samovolným usazováním kalů a následným stáčením je poměrně zdlouhavé, ne vždy se víno vyčistí dokonale a nedochází k jeho stabilizaci. Proto pokud vinař chce mít jiskrné, čiré víno (což se stále víceméně předpokládá u přívlastkových vín),  celý proces vezme do svých rukou a víno vyčiří.

Při čiření je do vína zamícháno čiřidlo, látka, která na sebe naváže (chemicky či fyzikálně) částice způsobující zákal, tyto „slepence“ spadnou ke dnu, kde se usadí a následně se stočí čiré víno. Jako čiřidlo se používají různé látky od minerálních (bentonit, kaolin) přes organické rostlinného či živočišného (vyzina, albumin, kasein)  původu (zde bych připomenula Víno a zvíře) až po syntetické. Vinař musí vědět, jakou povahu mají kalové částice a podle toho správně zvolit čiřidlo.

Pokud tedy na etiketě najdete, že se jedná o nečiřené víno, mělo by to znamenat, že nebylo použito žádné čiřidlo, tedy se víno vyčistilo samo. Co není jisté, je míra kalnosti vína. I víno nečiřené může být velmi čiré.

Dvě různě kalná vína.

Jak jsem zmínila na začátku článku, mladé kalné víno je „plné vůní  a chutí“ a je poměrně velkým uměním vinaře najít správnou míru čiření vína, aby výsledné víno nebylo ochuzeno o vše voňavé a chutné v něm.

-pav-

 

Když má víno svátek

Nedávno na mě na Facebooku vyskočilo přání všeho nejlepšího k mezinárodnímu dni svařeného vína… Mám svařák spojený spíš s obdobím před Vánoci a blahopřání mi přišlo dost bizarní, nicméně zvědavost nedala. Když jsem nabízený odkaz otevřela, objevil se přede mnou celý „vinný kalendář“ Odkud se vzal? Není nijak oficiální, dá se říct, že za svou existenci vděčí zápalu vinných nadšenců a milovníkům určitých odrůd. Převládají v něm národní dny slavené v USA, najdeme ale i několik mezinárodních. Kalendář je evidentně živý organismus a přibývají v něm nové události, stejně tak se o „správnost“ dat některých svátků vedou na webu spory (nejčastěji u Cabernetu).

Začíná 18.února Dnem pití vína (National Wine Drinking Day), který se slaví napříč Spojenými státy. Jeho původním posláním je šířit povědomí o víně a jeho pozitivním vlivu na lidské zdraví. Víno je vyzdvihováno jako skvělý společník při stolování ať už k párování s jídly nebo jako téma ke konverzaci.

Třetí březnový den je zasvěcen Svařenému vínu, (National Mulled Wine Day) kterému údajně nejlépe vzdáte hold pořádným kořeněným Glöggem (švédská varianta nápoje). Já tedy asi budu slavit i nadále s předstihem před Vánoci, k blížícímu se jaru v našich končinách mi svařák moc nesedí.

První odrůdový svátek připadá na 17.dubna, který byl vyhlášen Dnem Malbecu, a to dokonce hned světovým (Malbec World Day). Letos se bude slavit podruhé. Největším producentem Malbecu na světě je Argentina, a právě organizace Wines of Argentina den iniciovala. Degustace a doprovodné akce pod záštitou Velvyslanectví Argentinské republiky budou probíhat i v Praze a půjde zcela jistě o výjimečný zážitek.

Den Sauvignonu Blanc připadá na 4.květen na počest vrcholu sklizně této odrůdy na Novém Zélandu, kde dosahuje výjimečné kvality. Přestože u nás patří první květnové dny spíš vínům růžovým (jako je třeba prvomájová slavnost růžových vín na Svatováclavské vinici Pražského hradu), svátek ráda zařadím; moje maminka má totiž v tento den narozeniny a Sauvignon patří k jejím oblíbencům.

O pár dní později, 9.května, je na řadě Den Muškátu (Moscato Day) – jediného zástupce oslavenců ze sladkých vín.

Jedna z nejpěstovanějších a nejvšestrannějších odrůd Chardonnay (Chardonnay Day) slaví svůj den vždy ve čtvrtek před Dnem obětí války (Memorial Day) v USA. Letos připadne na 24.května.

Hned 25.května následuje americký Národní den vína (National Wine Day) s jasným posláním – koupit víno, užít si jej v příjemné společnosti a připomenout se jeho několikatisíciletou historii.

Růžovému vínu (Rosé Day) jsou v USA věnována hned dvě data – 11.červen a 14.srpen. Ať už se přikloníte k jakékoli variantě (nebo zůstanete u té naší májové), podstatné je prý slavit před americkým Dnem práce (Labor Day), který připadá na první zářijové pondělí a je místními považován za neoficiální konec léta.

Posledním předprázdninovým svátkem je 25.červen coby mezinárodní den Lambrusca (International Lambrusco Day) – italské odrůdy známé v podobě stejnojmenného nasládlého perlivého vína.

Druhá polovina roku přináší vinných dnů ještě o poznání více a vrátím se k ní v některém z příštích příspěvků. Určitě ale není nutné čekat až bude mít svátek právě váš favorit – důvod k oslavě se vždy najde…a třeba položí základ právě vaší nové vinné tradici 😉

-luc-

Použité zdroje: Winefolly.com; travellingcorkscrew.com.au; Darby Higgs (Est Wine Tours); thewinecellarinsider.com; cs.wikipedia.org

Seznamte se – Sauvignon Blanc

Odkud odrůda Sauvignon Blanc pochází? Sauvignon Blanc (dále SB) je bílá aromatická odrůda, která pochází z francouzské oblasti Loira, je potomkem odrůdy Savagnin Blanc, sourozencem Chenin Blanc a rodičem Cabernetu Sauvignon. 😀

Jaký má SB charakter? SB poznáme podle typického aroma. V závislosti na klima regionu, kde vyrůstá, se jeho chuť a aroma vyvíjí od čerstvě posekané trávy a zelených paprik, přes angrešt po bezinkový květ a mučenku. SB je obvykle suché, velmi osvěžující víno s vysokou kyselinkou a nižším až středním tělem. Většinou nevyzrává na sudu. Pokračování textu Seznamte se – Sauvignon Blanc

Cit pana vinaře pro barvu

K čemu vinař potřebuje barvocit?

Tak v první řadě na to, aby mohl svoje vína krásně a vzletně popsat. Je přeci rozdíl, zda pijete víno rubínové či granátové barvy, zda jsou v něm zlaté či citronové odlesky a zda je růžové lososově či malinově 😉

Ale vážně, barva vína nám může leccos prozradit o jeho kvalitě, zejména pokud je příliš  nevýrazná nebo naopak příliš výrazná. Červená vína časem barvu ztrácejí, naopak vína bílá  s dobou zrání barvu získávají. Je tedy dobré dát si pozor na mladá bílá vína tmavě zlatých až jantarových odstínů, naopak u červeného staršího vína je ztráta barvy přirozená a na kvalitě vínu nutně neubírá. Pokračování textu Cit pana vinaře pro barvu

Kdo je to „supertaster“

Máte ve svém okolí někoho kdo nemá rád brokolici nebo grepy a dostává husí kůži z toho, že by měl pozřít cokoli s kapustou? Nebo jste dokonce jedním z nich? Pak je možné , že patříte ke skupině tzv. „supertasterů“ – jedinců se zvýšenou vnímavostí k chutím.

Schopnost vnímat jednotlivé chutě a jejich intenzitu je dána geneticky – určuje ji množství papilek s chuťovými pohárky – především na špičce jazyka. U supertasterů jich zde v kolečku o průměru 6 mm najdeme více než 30; naopak méně než 15 jich pak mají lidé, kterých chuťové vnímání je poněkud omezené – tzv. „non-tasteři“. V běžné populaci se rodí supertasterem přibližně každý čtvrtý člověk, stejně tak non-tasterem. Mezi ženami je více supertasterů než mezi muži; Asiaté, Latinoameričané a Afričané jsou superatestery častěji než Kavkazané. Pokračování textu Kdo je to „supertaster“

Co se děje, když se nic neděje :)

V minulém článku o řezu révy vinné jsem se zmínila, že „ve sklepě čekáme, jak se nám vína vyvinou“… No, sice čekáme, ale pečlivě pozorujeme a ochutnáváme.

Pokud se před někým zmíním, že se ve vinařství pravidelně ochutnává víno, setkávám se buď s nadšením, jak skvělé musí být popíjet si různá vína v pracovní době, nebo naopak s despektem, co to je jako za práci, popíjet si v pracovní době, a že to by se jim také líbilo.

Na první pohled je lákavé si posedět u vína v pracovní době, ale věřte, že se jedná opravdu o práci 🙂 Že se vám tomu nechce věřit? Pak se se mnou  vydejte na technologickou ochutnávku. Pokračování textu Co se děje, když se nic neděje 🙂

Rok ve vinici – Díl první

Ve vinném sklepě teď s napětím čekáme, jak se nám vyvinou vína roku 2017, chystáme lahvování červených vín roku 2016 a máme vcelku klid.

Nicméně na vinici se bez ustání pracuje. Provádí se řez révy vinné, činnost, kterou nelze (zatím) nijak zautomatizovat a jejíž včasné a kvalitní provedení je naproto zásadní pro sklizeň v dalším roce.

Podíváme se ve zkratce, jak se řez révy vinné provádí u nás. Pokračování textu Rok ve vinici – Díl první

Setkání s vinným snobem

Moje první setkání s vinným snobismem (pokud nepočítám arogantní chování některých someliérů v restauracích, které bylo zejména v 90. letech poměrně rozšířené) je spojeno s knížkou Harryho Eyrese „Jak blufovat o víně“. Shodou okolností jsem před pár lety absolvovala ochutnávku stejného názvu v jedné vinotéce v centru Prahy a dozvěděla se na ní mimo jiné, že je “cool” odplivnout vzorek na 2 metry a žena by při pití vína měla partnerovi submisivně odhalovat zápěstí (nepodařilo se mi přitom napít, buď jsem naprosté dřevo nebo málo submisivní ?). Nakolik získané poznatky odpovídají původnímu záměru autora knihy se mi vypátrat nepodařilo, po přečtení několika stránek jsem ji odložila… Pokračování textu Setkání s vinným snobem