VOC

Blog, ,

VOC je zkratka pro Vína Originální Certifikace, a jedná se o českou variantu klasifikace vín podle původu – tzv. románský systém (uzákoněný v roce 2009 novou legislativou EU). V sousedním Rakousku používají označení DAC, Italové mají svá DOC a DOCG, „otcovská“ země systému Francie již přes 100 let značí svá vína podle původu symboly AOC (respektive AOP).

Označení́ vín VOC podle původu existuje souběžně s germánským systémem dělení́ vín podle cukernatosti hroznů (viz Kdy je čas na pozdní sběr), nicméně uvádění přívlastku je u VOC vín dobrovolné. Pokračování textu VOC →

Etiketa – čtení mezi řádky

Učíme se,

Hned na úvod je třeba říci, že následující článek se vztahuje na vína vyrobená v ČR, ne na vína dovezená. Jinými slovy, budeme se bavit o vinařských produktech, na které se vztahuje Zákon č.321/2004 Sb. o vinařství a vinohradnictví.

Na etiketě se objevují údaje povinné a nepovinné. Dnes se budeme zabývat těmi nepovinnými.
Pokračování textu Etiketa – čtení mezi řádky →

Když se řekne „terroir“

Blog,

Pojem terroir začali používat benediktinští a cisterciáčtí mniši, kteří zhruba již v 11. století studovali vliv půdy na víno v Burgundsku a Německu.

2014-11-07 10.54.55Nejčastěji se setkáme s charakteristikou zahrnující geologické podloží a půdu, polohu vinice, její mikroklima, přítomnou mikroflóru, odrůdu a člověka. Nicméně vliv pěstované odrůdy a lidského faktoru je některými odborníky zpochybňován a žádná oficiální definice terroir tak vlastně neexistuje.

Terroir znamená autentičnost vín, nenajdeme dvě vinice, které by přes veškerou podobnost polohy, plochy či složení půdy měly identický terroir. Ačkoli rozdíly v jejich poloze, ploše či složení půdy mohou být minimální, v charakteru vína se odrazí péče, které se révě dostalo od vinohradníka a vinaře. Dá se říct, že vyzdvihnutí terroir ve víně znamená transformaci jeho původu do jeho chuti. Pokračování textu Když se řekne „terroir“ →

BIO, ORGANICKÉ nebo BIODYNAMICKÉ….

Blog,

aneb Jak se v tom vyznat?

Co znamená označení biodynamické na etiketě vína?

Jak se říká: „Víno se dělá ve vinici”, tak se na to pojďme podívat.

Velmi rozšířený přístup k pěstování révy je Integrovaná produkce (Lutte raisonée), kde se klade důraz na snížení použití chemikálií a zvýšení biodiverzity ve vinohradu, například osetím bobovitými rostlinami v meziřadí apod., což je cestou k přírodní ochraně vinic. Cílem integrované produkce je zajištění trvale udržitelného rozvoje ekosystémů, ať již přímo či nepřímo integrovaným zemědělstvím ovlivňovaných. (V ČR legislativně ošetřeno směrnicí.)

Pokračování textu BIO, ORGANICKÉ nebo BIODYNAMICKÉ…. →

Obsahuje siřičitany!

Učíme se,

Dnes se podíváme, co se skrývá za stručným varováním na etiketě každého vína „obsahuje siřičitany“ případně „obsahuje SO2„.

Síra, resp. siřičitany, se ve vinařství používá od nepaměti a to z několika důvodů.
Především chrání víno proti činnosti nežádoucích mikroorganismů, dále pomáhá „zneškodnit“ produkty oxidace (většinou se používá pojem antioxidant) a v neposlední řadě inhibuje (potlačuje) funkce některých enzymů (např. enzymatické hnědnutí moštu). Pokračování textu Obsahuje siřičitany! →

Oranžové víno

Učíme se,

Přestože se pojem „oranžové víno“ může zdát fenoménem několika posledních let, jedná se vlastně o nejstarší způsob výroby vína odpradávna používaný v kolébce vinařství, Gruzii. Své popularizaci v Evropě během 90. let vděčí Stanko Radikonovi a Josko Gravnerovi, kteří pro svá vína hledali co nejpřirozenější způsob vinifikace umocňující jejich potenciál. A inspiraci našli právě v Gruzii a procesu výroby vína ve speciálních amforách (kvevri), při kterém mají hrozny delší kontakt se slupkami. Pokračování textu Oranžové víno →

Bubliny: Jak otevírat a servírovat bubliny (díl IV.)

Blog, ,

Jak otevírat bubliny?

Po předchozím přehledu zajímavých alternativ k šampaňskému se v tomto díle podíváme na servírování šumivých vín.

Láhev se šumivým vínem otevíráme vždy klidnou, dostatečně odpočatou a dobře vychlazenou (viz Teplota servírovaného vína) Nejprve odstraníme fólii, uvolníme a odejmeme drátěný košíček (agrafu) z korkové zátky. Láhev držíme nakloněnou, pod úhlem přibližně 35°. Levou rukou uchopíme korek a pravou rukou začneme pomalu otáčet lahví jedním směrem až do uvolnění korku. Při otevírání dbáme nejvyšší opatrnosti neboť láhev šampaňského je pod tlakem 5 až 6 atmosfér a nedostatečně vychlazené a neklidné víno může vystřelit korek rychlostí vyšší než 80 km/h. Pokračování textu Bubliny: Jak otevírat a servírovat bubliny (díl IV.) →

Bubliny: Skvělé alternativy k šampaňskému (díl III.)

Blog

Tento díl bych ráda věnovala zajímavým alternativám k šampaňskému, mezi které rozhodně patří Crémant, Cava, dále italská šumivá vína Franciacorta, Trento, Prosecco, vždy sladké Asti, opomíjené Lambrusco a v neposlední řadě nám dobře známý sekt.

Crémant je šumivé víno vyráběné ve Francii tradiční metodou mimo region Champagne. Téměř v každém ze sedmi regionů, ve kterých se Crémant vyrábí, je vyráběn z jiných odrůd. Mezi nejvýznamnější regiony produkující Crémant jsou Crémant d’Alsace, Crémant de Bourgogne, Crémant de Limoux a Crémant de Loire. Crémant se vyrábí tradiční metodou lisováním z celých hroznů. Víno musí dle zákona strávit zráním na kvasnicích devět měsíců. Crémant je nejen cenově velice zajímavá alternativa k Champagne. Pokračování textu Bubliny: Skvělé alternativy k šampaňskému (díl III.) →

Bubliny: Champagne, to jediné pravé šampaňské (díl II.)

Blog, ,

Možná znáte výrok Coco Chanel, která kdysi prohlásila, že pije šampaňské pouze při dvou příležitostech. Když je zamilovaná, a když není! Druhý díl seriálu o bublinách věnuji fenoménu bublin ze Champagne.

Výrobu šampaňského podle legendy objevil roku 1697 benediktinský mnich Dom Pérignon, nicméně inventář opatství z roku 1713 ukázal, že většina vín v té době byla vína tichá a červená. Dle historických záznamů se také ukázalo, že šumivé víno vyráběli již počátkem 16. století mniši ve francouzských Pyrenejích. Pokračování textu Bubliny: Champagne, to jediné pravé šampaňské (díl II.) →

Bubliny: Výrobní metody aneb kde se berou bubliny (díl I.)

Blog,

V tomto čtyřdílném seriálu se blíže podíváme na bubliny a třeba vás něco inspiruje pro výběr lahve pro novoroční přípitek.

Příchod nového roku slaví lidé všude po světe se sklenkou šumivého vína. Určitě jste si už představili sklenku osvěžujícího jiskřivého šampíčka. Šumivá vína se vyrábí na všech kontinentech a stala se nedílnou součástí všech oslav a párty. Nejznámějším šumivým vínem na světě je dozajista šampaňské vyráběné v regionu Champagne ve Francii. Šampaňské je vždycky víno šumivé, ale ne všechna šumivá vína jsou šampaňské, tedy z Champagne a naštěstí pro nás tak máme na výběr z rozsáhlé nabídky kvalitních šumivých vín za zajímavé ceny. Pokračování textu Bubliny: Výrobní metody aneb kde se berou bubliny (díl I.) →