Možná, že ještě vzpomínáte na svoji letní dovolenou v Řecku a sladká vína ze Samosu nebo třeba na lahodná maďarská vína z Tokaje. Sladká vína produkují všechny vinařské regiony na světě a v historii se těšily obzvlášť velké oblibě pro svůj původ, stabilitu (protože jsou tak sladká, že se znovu jen tak nerozkvasí) a dlouhověkost. Nejstarší zmínky o dezertních vínech jsou o dnes již téměř zapomenutém kyperském vínu Commanderia, italském Vin Santu a maďarském Tokajském.
Toto jaro jsem evidentně nasedla na vlnu růžových vín. Po článku a kvízu tu máme do třetice ještě jednou růžovky…
Takže, co je to Claret, Clairet nebo klaret? Aby se v tom ? vyznal.
Claret je starší britské označení vín z Bordeaux. Původ je daleko v historii, když vína z Bordeaux byla ještě velmi světle červená. Nyní claret označuje vína z Bordeaux nebo ve stylu Bordeaux, která jsou tmavě červené barvy. Claret popíjel i James Bond 🙂 . Pokračování textu Claret, Clairet nebo klaret?
Již jsme se seznámili s klasifikací vín podle cukernatosti vstupní suroviny, tedy hroznů (hroznového moštu). Tato klasifikace vzbuzuje v mnohých dojem, že čím vyšší cukernatost hroznů, tím kvalitnější víno. Určitě je to u mnoha vín pravda, ale není to pravidlo.
Už jsem se zmínila o zatřizování vín, kterým musí projít každé víno, které chce mít vinař označeno jako jakostní, či víno s přívlastkem. A zde je onen zakopaný pes očekávané kvality. Pokračování textu Lze vyčíst kvalitu vína z etikety?
Napadlo vás někdy, že běžné víno není vhodné pro vegany? My jsme na toto téma narazili na nedávné firemní akci (jak jinak než u vína), kdy kolegyně z Portugalska odmítla nabízenou sklenku s odůvodněním, že je veganka a vyvolala udivené reakce ostatních…„kde by se ve víně asi vzalo zvíře?“
Přitom používání živočišných látek při výrobě vína není nic neobvyklého ani nového. Tyto především bílkovinové preparáty pomáhají víno čeřit díky tomu, že jsou na sebe schopny vázat kalové částice (s trochou nadsázky můžeme přirovnat k vyčištění kalného vývaru bílkem :-)). Dále umějí snižovat hořkost a tříslovitost a zjemňovat chuť vína. V této souvislosti se proto také nezřídka setkáváme s pojmem krášlení vína. Pokračování textu Víno a „zvíře“
Je to skoro rok, co jsem se zmínila o „užitečnosti“ uvedení šarže vína na etiketě. Dnes se podíváme na číslo šarže ještě jednou a podrobněji a k tomu přidáme odtajnění druhého alfanumerického kódu 😉 , který na většině etiket najdete. Pokračování textu Záhadná čísla na etiketě
Při ověřování informací pro budoucí článek jsem narazila na zajímavou věc. Na oficiálním legislativním webu EU v nařízení č.607/2009 si lze přečíst, že jako suché víno lze označit víno Pokračování textu Ztraceno v překladu
VOC je zkratka pro Vína Originální Certifikace, a jedná se o českou variantu klasifikace vín podle původu – tzv. románský systém (uzákoněný v roce 2009 novou legislativou EU). V sousedním Rakousku používají označení DAC, Italové mají svá DOC a DOCG, „otcovská“ země systému Francie již přes 100 let značí svá vína podle původu symboly AOC (respektive AOP).
Označení́ vín VOC podle původu existuje souběžně s germánským systémem dělení́ vín podle cukernatosti hroznů (viz Kdy je čas na pozdní sběr), nicméně uvádění přívlastku je u VOC vín dobrovolné. Pokračování textu VOC
Hned na úvod je třeba říci, že následující článek se vztahuje na vína vyrobená v ČR, ne na vína dovezená. Jinými slovy, budeme se bavit o vinařských produktech, na které se vztahuje Zákon č.321/2004 Sb. o vinařství a vinohradnictví.
Na etiketě se objevují údaje povinné a nepovinné. Dnes se budeme zabývat těmi nepovinnými.
Pokračování textu Etiketa – čtení mezi řádky
Pojem terroir začali používat benediktinští a cisterciáčtí mniši, kteří zhruba již v 11. století studovali vliv půdy na víno v Burgundsku a Německu.
Nejčastěji se setkáme s charakteristikou zahrnující geologické podloží a půdu, polohu vinice, její mikroklima, přítomnou mikroflóru, odrůdu a člověka. Nicméně vliv pěstované odrůdy a lidského faktoru je některými odborníky zpochybňován a žádná oficiální definice terroir tak vlastně neexistuje.
Terroir znamená autentičnost vín, nenajdeme dvě vinice, které by přes veškerou podobnost polohy, plochy či složení půdy měly identický terroir. Ačkoli rozdíly v jejich poloze, ploše či složení půdy mohou být minimální, v charakteru vína se odrazí péče, které se révě dostalo od vinohradníka a vinaře. Dá se říct, že vyzdvihnutí terroir ve víně znamená transformaci jeho původu do jeho chuti. Pokračování textu Když se řekne „terroir“
Co znamená označení biodynamické na etiketě vína?
Jak se říká: „Víno se dělá ve vinici”, tak se na to pojďme podívat.
Velmi rozšířený přístup k pěstování révy je Integrovaná produkce (Lutte raisonée), kde se klade důraz na snížení použití chemikálií a zvýšení biodiverzity ve vinohradu, například osetím bobovitými rostlinami v meziřadí apod., což je cestou k přírodní ochraně vinic. Cílem integrované produkce je zajištění trvale udržitelného rozvoje ekosystémů, ať již přímo či nepřímo integrovaným zemědělstvím ovlivňovaných. (V ČR legislativně ošetřeno směrnicí.)