Archiv autora: Lucie

Setkání s vinným snobem

Moje první setkání s vinným snobismem (pokud nepočítám arogantní chování některých someliérů v restauracích, které bylo zejména v 90. letech poměrně rozšířené) je spojeno s knížkou Harryho Eyrese „Jak blufovat o víně“. Shodou okolností jsem před pár lety absolvovala ochutnávku stejného názvu v jedné vinotéce v centru Prahy a dozvěděla se na ní mimo jiné, že je “cool” odplivnout vzorek na 2 metry a žena by při pití vína měla partnerovi submisivně odhalovat zápěstí (nepodařilo se mi přitom napít, buď jsem naprosté dřevo nebo málo submisivní ?). Nakolik získané poznatky odpovídají původnímu záměru autora knihy se mi vypátrat nepodařilo, po přečtení několika stránek jsem ji odložila… Pokračování textu Setkání s vinným snobem

Náš rok 2017

Rok 2017 je za námi a nadešel čas se ohlédnout (ideálně nad sklenkou dobrého vína), co nám přinesl.

Pro nás to byl rok velmi různorodý. Slavily jsme studjiní úspěchy – Dáša úspěšně dokončila studium Diploma v prestižní londýnské instituci Wine and Spirit  Education Trust a Pavlína zvládla senzorické zkoušky II.stupně a stala se oficiálně komoditní expertkou přes víno. Na druhé straně jsme na přelomu jara a léta propadly tvůrčí krizi a nevědely si s naším psaním dále rady, chyběl nám zoufale čas, nápady i zpětná vazba od čtenářů. Pokračování textu Náš rok 2017

Degustace nealko vín

Naše poslední letošní setkání patřilo tzv. „nealko“ vínům. Jejich nabídka na trhu se postupně rozšiřuje, výrobci se předhánějí s vyzdvihováním jejich pozitiv oproti běžnému vínu a navíc jsme nějaká dostaly jako dárek, takže jsme se rozhodly to blíže prozkoumat.

Základem bezalkoholových vín je klasické víno, ze kterého byl následně odstraněn alkohol (ethanol). Víno je tedy přesněji řečeno dealkoholizováno. Výsledný nápoj musí mít méně než 0,5% alkoholu. Pokračování textu Degustace nealko vín

Vybíráme víno jako dárek

… a jako dárek koupíme víno! Nadšení nad jednoduchostí nápadu ale většinou vyprchá ve chvíli, kdy stojíme v obchodě a bezradně hledáme v plných regálech odpověď, kterou lahev zvolit…

Pokud známe vinařské preference obdarovaného (třeba suchá bílá vína z Moravy), doporučuji se pohybovat v těchto mantinelech. Překvapit můžete darováváním méně známé odrůdy z dané oblasti nebo typické odrůdy z oblasti sousední. Zajímavým srovnáním může být například víno ze stejné odrůdy ze Slovenska. Pokračování textu Vybíráme víno jako dárek

Víno nejen v lahvi

Už od léta mě sociální sítě zásobují informacemi jak „cool“ je mít kabelku na víno nebo si vzít na výlet s kamarádkou sebou víno v plechovce a tak jsem se rozhodla zjistit, jak to v současné době s vínem a jeho obaly je.

Klasickým (a otevřeně hned v úvodu přiznávám, že dle mého názoru nepřekonatelným) obalem na víno je bezesporu sklo – tedy skleněná lahev. Nemusí mít nutně obvyklou velikost o obsahu 0.75, respektive 0.7 litru ani nemá předepsanou jednotnou formu. Tvar lahve je například poznávacím znamením pro vína z Bordeaux nebo Burgundska. Pokračování textu Víno nejen v lahvi

(Nejen) za vínem k Neusiedlersee

Do Rakouska k Neziderskému jezeru (Neusiedlersee) mě před lety přivedla dovolená s kamarády a letos pak zkouška na vinařské akademii.

Jezero se nachází v oblasti Burgenland na hranici s Maďarskem a polohou zasahuje do obou států. Díky specifickým klimatickým a přírodním podmínkám má lehce slanou vodu a hloubku jen 1.4-1.8 metru, přičemž v průběhu léta hladina klesá až o dalších 40 cm. Jako zastávku při cestách do teplých krajin si jej oblíbili mnozí stěhovaví ptáci – mladé zde vyvádějí třeba divoké husy, těch je tady nespočet a to se pak zdánlivě nevinný ranní běh okolo vody se může změnit v adrenalinovou zkoušku komunikace s rozezlenou husí „chůvou“, která si veškeré přilehlé cestičky nárokuje pro své hejno 😀 Pokračování textu (Nejen) za vínem k Neusiedlersee

Chudák „Müllerka“

Začalo to v roce 1882 v německém Geisenheimu, odkud si profesor Hermann Müller během svého působení ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu odvezl 150 semenáčků vinné révy, aby se jeden z nich po devíti letech šlechtění stal základem nové odrůdy – známé u nás pod jménem Müller Thurgau. Jedná se o nejstaršího novošlechtěnce révy vinné a jeho název vzniknul spojením profesorova příjmení a jeho rodného švýcarského kantonu Thurgau. Pokračování textu Chudák „Müllerka“

Schaffhauser Rieslingsuppe

Pro 4 osoby, čas přípravy 20-30 minut, vhodná jako předkrmRecept Rieslingsuppe

  • 100g cibule
  • 100g pórku
  • 1 brambora
  • 2dl drůbežího vývaru
  • 1 lžička másla
  • 2dl Müller Thurgau (v originál receptu je to místní Schaffhauser RieslingxSylvanter)
  • 3dl mléka
  • 2dl smetany

Cibuli a pórek jemně nasekáme a opečeme na másle, přidáme na malé kostičky nakrájenou bramboru. Zalijeme vývarem a vínem a vaříme na mírném plameni dokud nejsou brambory měkké. Polévku rozmixujeme do hladka a zjemníme mlékem a smetanou, případně dosolíme. Před podáváním můžeme vmíchat ještě trochu vína.

Zdroj: Verband Schaffhauser Landfrauen

Než víno „přizná barvu“

Přestože drtivá většina vyráběných vín spadá do kategorie červené-bílé, barevný svět vína je podstatně komplexnější a běžnému konzumentovi umí někdy zamotat hlavu. Sama si ještě živě vybavuji situaci, kdy jsem v jedné malostranské kavárně dostala na stůl sklenku oranžového vína z odrůdy Tramín červený (z něhož jsem tradičně čekala víno bílé).

Výslednou barvu vína ovlivňují především dva faktory – použité hrozny (odrůda) a proces jejich zpracování. Pokračování textu Než víno „přizná barvu“

Víno a „zvíře“

Vegan no Produced with...

Napadlo vás někdy, že běžné víno není vhodné pro vegany? My jsme na toto téma narazili na nedávné firemní akci (jak jinak než u vína), kdy kolegyně z Portugalska odmítla nabízenou sklenku s odůvodněním, že je veganka a vyvolala udivené reakce ostatních…„kde by se ve víně asi vzalo zvíře?“

Přitom používání živočišných látek při výrobě vína není nic neobvyklého ani nového. Tyto především bílkovinové preparáty pomáhají víno čeřit díky tomu, že jsou na sebe schopny vázat kalové částice (s trochou nadsázky můžeme přirovnat k vyčištění kalného vývaru bílkem :-)). Dále umějí snižovat hořkost a tříslovitost a zjemňovat chuť vína. V této souvislosti se proto také nezřídka setkáváme s pojmem krášlení vína. Pokračování textu Víno a „zvíře“