Archiv pro štítek: výroba vína

Už je tu zas burčáku čas :)

Blog,

Vloni jsme na zářijových gastronomických slavnostech prodávali burčák. Češi nadšeně popíjeli, cizinci se vyptávali a po ochutnání nadšeně popíjeli 🙂 Byla jsem ale překvapena, kolik Čechů se zaposlouchalo do výkladu o tom, co to je burčák, jak ho skladovat, jak dlouho vydrží a kolik je v něm alkoholu.

Předně: Burčák je označení pro částečně zkvašený hroznový mošt, který je vyroben z hroznů z České republiky. Pokud vinař hrozny doveze ze zahraničí, nemůže označení burčák použít. To je jeden z důvodů proč se v srpnu setkáte s částečně zkvašeným hroznovým moštem, ale s burčákem výrazně méně – hrozny na burčák totiž v dostatečném množství  v ČR ještě nedozrály 🙂 Pokračování textu Už je tu zas burčáku čas 🙂 →

Než víno „přizná barvu“

Blog,

Přestože drtivá většina vyráběných vín spadá do kategorie červené-bílé, barevný svět vína je podstatně komplexnější a běžnému konzumentovi umí někdy zamotat hlavu. Sama si ještě živě vybavuji situaci, kdy jsem v jedné malostranské kavárně dostala na stůl sklenku oranžového vína z odrůdy Tramín červený (z něhož jsem tradičně čekala víno bílé).

Výslednou barvu vína ovlivňují především dva faktory – použité hrozny (odrůda) a proces jejich zpracování. Pokračování textu Než víno „přizná barvu“ →

Víno a „zvíře“

Blog,

Vegan no Produced with...

Napadlo vás někdy, že běžné víno není vhodné pro vegany? My jsme na toto téma narazili na nedávné firemní akci (jak jinak než u vína), kdy kolegyně z Portugalska odmítla nabízenou sklenku s odůvodněním, že je veganka a vyvolala udivené reakce ostatních…„kde by se ve víně asi vzalo zvíře?“

Přitom používání živočišných látek při výrobě vína není nic neobvyklého ani nového. Tyto především bílkovinové preparáty pomáhají víno čeřit díky tomu, že jsou na sebe schopny vázat kalové částice (s trochou nadsázky můžeme přirovnat k vyčištění kalného vývaru bílkem :-)). Dále umějí snižovat hořkost a tříslovitost a zjemňovat chuť vína. V této souvislosti se proto také nezřídka setkáváme s pojmem krášlení vína. Pokračování textu Víno a „zvíře“ →

Obsahuje siřičitany!

Učíme se,

Dnes se podíváme, co se skrývá za stručným varováním na etiketě každého vína „obsahuje siřičitany“ případně „obsahuje SO2„.

Síra, resp. siřičitany, se ve vinařství používá od nepaměti a to z několika důvodů.
Především chrání víno proti činnosti nežádoucích mikroorganismů, dále pomáhá „zneškodnit“ produkty oxidace (většinou se používá pojem antioxidant) a v neposlední řadě inhibuje (potlačuje) funkce některých enzymů (např. enzymatické hnědnutí moštu). Pokračování textu Obsahuje siřičitany! →

Oranžové víno

Učíme se,

Přestože se pojem „oranžové víno“ může zdát fenoménem několika posledních let, jedná se vlastně o nejstarší způsob výroby vína odpradávna používaný v kolébce vinařství, Gruzii. Své popularizaci v Evropě během 90. let vděčí Stanko Radikonovi a Josko Gravnerovi, kteří pro svá vína hledali co nejpřirozenější způsob vinifikace umocňující jejich potenciál. A inspiraci našli právě v Gruzii a procesu výroby vína ve speciálních amforách (kvevri), při kterém mají hrozny delší kontakt se slupkami. Pokračování textu Oranžové víno →

Bubliny: Výrobní metody aneb kde se berou bubliny (díl I.)

Blog,

V tomto čtyřdílném seriálu se blíže podíváme na bubliny a třeba vás něco inspiruje pro výběr lahve pro novoroční přípitek.

Příchod nového roku slaví lidé všude po světe se sklenkou šumivého vína. Určitě jste si už představili sklenku osvěžujícího jiskřivého šampíčka. Šumivá vína se vyrábí na všech kontinentech a stala se nedílnou součástí všech oslav a párty. Nejznámějším šumivým vínem na světě je dozajista šampaňské vyráběné v regionu Champagne ve Francii. Šampaňské je vždycky víno šumivé, ale ne všechna šumivá vína jsou šampaňské, tedy z Champagne a naštěstí pro nás tak máme na výběr z rozsáhlé nabídky kvalitních šumivých vín za zajímavé ceny. Pokračování textu Bubliny: Výrobní metody aneb kde se berou bubliny (díl I.) →

Beaujolais Nouveau

Učíme se,

Každý třetí čtvrtek v listopadu je již tradičně zasvěcen ochutnávání mladého červeného vína z Francie – tzv. Beaujolais Nouveau (čti: božolé nuvo). U zrodu této tradice stála nedočkavost okusit víno z poslední úrody a lokálním svěžím mladým mokem býval zapíjen definitivní konec vinobraní. Formálnější dnešní podobu dal zvyku v roce 1967 vinař Georges Duboeuf.

Oblast Beaujolais najdeme v Burugundsku, kde se jeho pěstováním a výrobou oficiálně zabývá přes 4000 vinařství. Pokračování textu Beaujolais Nouveau →

Svatomartinské? Mladé?

Učíme se,

Pro začátek: každé víno je v určité fázi výroby vínem mladým. Každé Svatomartinské je mladé víno. Ale ne každé mladé víno je Svatomartinské 🙂

Pod pojmem „Svatomartinské“ se skrývá mladé víno, které zároveň splňuje požadavky definované Vinařským fondem jakožto majitelem registrované ochranné známky „Svatomartinské“. Pokud chce vinař tuto známku použít, uzavírá s Vinařským fondem licenční smlouvu, jeho víno musí projít přes hodnocení odborné komise a na oplátku se mu od Vinařského fondu dostane poměrně rozsáhlé marketingové podpory. Pokračování textu Svatomartinské? Mladé? →

Někdy sladké, jindy suché

Učíme se

Impulsem k tomuto článku byla otázka: „A jak to, že jsem zatím pila Tramín jen polosladký a tady ten je suchý?“

Tedy trocha vinařské matematiky a chemie 🙂

Alkohol se do vína dostane díky činnosti kvasinek. Kvasinky „zpracovávají“ cukr a produkují (hlavně a mimo jiné) alkohol a oxid uhličitý. Přibližně platí, že na produkci 1% alkoholu spotřebují kvasinky 16-17 g cukru z jednoho litru moštu.  Tento cukr je v moštu buď přirozeně z vyzrálých hroznů nebo se mošt musí na požadovanou cukernatost dosladit. Pokračování textu Někdy sladké, jindy suché →

Kdy je čas na „pozdní sběr“

Učíme se,

Před časem se mě jedna známá u skleničky zeptala, co si má vlastně představit pod pojmem „pozdní sběr“.

Označení pozdní sběr pochází z tzv. germánského systému klasifikace vín, ve kterém je směrodatným kritériem cukernatost hroznů. Je vyjádřením obsahu cukru v bobulích (hroznové šťávě) a je rozhodující pro určení data sklizně podle plánovaného budoucího zatřídění vína. Pokračování textu Kdy je čas na „pozdní sběr“ →